1Bratří, byl-li by zachvácen člověk v nějakém pádu, vy duchovní napravte takového v duchu tichosti, prohlédaje každý sám k sobě, abys snad i ty nebyl pokoušín. 2Jedni druhých břemena neste a tak plňte zákon Kristův. 3Nebo zdá-li se komu, že by něco byl, nic nejsa, takového vlastní mysl jeho svodí. 4Ale díla svého zkus jeden každý, a takť sám v sobě chválu míti bude, a ne v jiném. 5Neb jeden každý své břímě ponese. 6Sdílejž se pak ten, kterýž naučení přijímá v slovu Páně, s tím, od kohož naučení béře, vším svým statkem. 7Nemylte se, Bůhť nebude oklamán; nebo cožkoli rozsíval by člověk, toť bude i žíti. 8A kdož rozsívá tělu svému, z těla žíti bude porušení; ale kdož rozsívá Duchu, z Duchať žíti bude život věčný. 9Činíce pak dobře, neoblevujme; nebo časem svým budeme žíti, neustávajíce. 10A protož dokudž čas máme, čiňme dobře všechněm, a zvláště nejvíce pak domácím víry 11Hle, jaký jsem vám list napsal svou rukou. 12Ti, kteříž chtějí tvární býti podle těla, nutí vás, abyste se obřezovali, jediné aby protivenství pro kříž Kristův netrpěli. 13Nebo ani sami ti, kteříž se obřezují, nezachovávají Zákona, ale chtí, abyste se obřezovali proto, aby se tělem vaším chlubili. 14Ale ode mne odstup to, ať abych se v čem chlubil, jediné v kříži Pána našeho Jezukrista, skrze něhož jest mi svět ukřižován, a já světu. 15Nebo v Kristu Ježíši ani obřízka nic neplatí, ani neobřízka, ale nové stvoření. 16A kteříkoli tohoto pravidla následují, pokoj přijde na ně a milosrdenství, i na lid Boží Izraelský. 17Dále pak žádný mi nečiň zaměstknání, já zajisté jízvy Pána Ježíše nosím na těle svém. 18Milost Pána Ježíše Krista budiž s duchem vaším, bratří. Amen.