1Žalm Davidův k připomínání. 2Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne. 3Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla. 4Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj. 5Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení. 6Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé. 7Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím. 8Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém. 9Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého. 10Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto. 11Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou. 12Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí. 13Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí. 14Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých; 15Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu. 16Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj. 17Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou, 18Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou. 19A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím. 20Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí. 21A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji. 22Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne. [ (Psalms 38:23) Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého. ]