1To zase začínáme sami sebe doporučovat? Či potřebujeme snad jako někdo doporučující listy k vám nebo od vás? 2Naším doporučujícím listem jste vy sami; je napsán na našem srdci, všichni jej znají a mohou číst. 3Je přece zjevné, že vy jste listem Kristovým, vzniklým z naší služby a napsaným ne inkoustem, nýbrž Duchem Boha živého, ne na kamenných deskách, nýbrž na živých deskách lidských srdcí. 4Odvažujeme se to říci, protože důvěřujeme v Boha skrze Krista. 5Ne že bychom mohli tuto způsobilost přičítat sami sobě na základě toho, co je v nás; naše způsobilost je od Boha, 6který nás učinil způsobilými sloužit nové smlouvě, jež není založena na liteře, nýbrž na Duchu. Litera zabíjí, ale Duch dává život. 7Jestliže smlouva literami vytesaná do kamene sloužila smrti, a přece byla nastolena s oslňující slávou, takže synové Izraele nemohli pohlédnout na tvář Mojžíšovu pro její pomíjivou zář - 8oč slavnější bude služba Ducha! 9Byla-li služba vedoucí k odsouzení slavná, oč ji převyšuje služba spravedlnosti! 10Ano, ona sláva vůbec nebyla slávou ve srovnání s touto slávou vše přesahující! 11Jestliže přišlo slavně to, co pomíjí, oč slavnější je to, co zůstává! 12Když tedy máme takovou naději, smíme vystupovat s plnou otevřeností a jistotou. 13Nepočínáme si jako Mojžíš, který zahaloval svou tvář závojem, aby synové Izraele nespatřili konec té pomíjející záře. 14Avšak jejich myšlení na tom ustrnulo. Až do dnešního dne zůstává onen závoj při čtení staré smlouvy a zůstává skryto, že je zrušen v Kristu. 15A tak až podnes, když se čte Mojžíš, leží na jejich srdci závoj. 16Avšak 'když se obrátí k Pánu, je závoj odstraněn'. 17Duch je tím Pánem, kde je Duch Páně, tam je svoboda. 18Na odhalené tváři nás všech se zrcadlí slavná zář Páně, a tak jsme proměňováni k jeho obrazu ve stále větší slávě - to vše mocí Ducha Páně.