1Za dnů Davidových byl hlad po tři roky za sebou. David tedy vyhledal Hospodinovu tvář. Hospodin řekl: "Na Saulovi a jeho domu lpí krev, protože dal povraždit Gibeóňany." 2Král předvolal Gibeóňany a promluvil k nim. Gibeóňané nejsou z Izraelců, nýbrž ze zbytku Emorejců, jimž se Izraelci zavázali přísahou, ale Saul je usiloval vybít ve svém zanícení pro Izraelce a Judu. 3David se Gibeóňanů tázal: "Co mám pro vás udělat? Jak dosáhnu smíření, abyste dobrořečili Hospodinovu dědictví?" 4Gibeóňané mu odvětili: "Co se týče Saula a jeho domu, nejde nám o stříbro a zlato, ani nám nejde o to, aby byl usmrcen kdokoli z Izraele." Pravil: "Co řeknete, to pro vás udělám." 5Odpověděli králi: "Za toho muže, který nás zamýšlel zničit a vyhladit, aby po nás v celém izraelském území nic nezůstalo, 6nechť je nám vydáno sedm mužů z jeho synů a my jim zpřerážíme údy v Gibeji Saula, někdejšího Hospodinova vyvoleného, kvůli Hospodinu." Král prohlásil: "Vydám je." 7Král však ušetřil Mefíbóšeta, syna Jónatana, syna Saulova, pro přísahu ve jménu Hospodinově, která byla mezi nimi, totiž mezi Davidem a Jónatanem, synem Saulovým. 8Král vzal dva syny Rispy, dcery Ajovy, jež porodila Saulovi, Armóna a Mefíbóšeta, a pět synů Saulovy dcery, Míkaliny sestry, které porodila Adríelovi, synu Barzilaje Mechólatského, 9a vydal je Gibeóňanům do rukou. Ti jim zpřeráželi údy na hoře před Hospodinem. Tak jich najednou padlo sedm. Byli usmrcení v prvních dnech žně, když se začal žít ječmen. 10Rispa, dcera Ajova, vzala žíněné roucho a rozprostřela si je na skále; zůstala při nich od začátku žně, dokud je neskropila voda z nebes; nenechala na ně sedat nebeské ptactvo ve dne ani polní zvěř v noci. 11Davidovi bylo oznámeno, co učinila Rispa, dcera Ajova, ženina Saulova. 12David šel a vzal kosti Saulovy i kosti jeho syna Jónatana od občanů Jábeše v Gileádu, kteří je potají odnesli z bétšanského prostranství, kde je pověsili Pelištejci v den, kdy porazili Saula v pohoří Gilbóa. 13Přinesl odtamtud kosti Saulovy a kosti jeho syna Jónatana. Pak posbírali kosti těch, jimž byly zpřeráženy údy, 14a pochovali je s kostmi Saula a jeho syna Jónatana v zemi Benjamínově v Sele, v hrobě jeho otce Kíše. Vykonali všechno, co král přikázal. Bůh potom přijal prosby za zemi. 15A došlo znovu k boji Pelištejců s Izraelem. David sestoupil se svými služebníky a bojovali s Pelištejci. Ale David byl už unaven. 16Tu Jišbí Benób, který byl z rodu obrů, jehož dřevce vážilo tři sta šekelů bronzu a jenž byl opásán novým mečem, prohlásil, že Davida zabije. 17Avšak Abíšaj, syn Serújin, mu přišel na pomoc a toho Pelištejce ubil k smrti. Davidovi mužové tehdy Davida zapřísáhli: "Víckrát se s námi do boje nevydávej, ať nezhasíš světlo Izraele!" 18O něco později se opět strhl boj s Pelištejci v Góbu. Tehdy ubil Sibekaj Chúšatský Sáfa, který byl z rodu obrů. 19Když se znovu strhl boj s Pelištejci v Góbu, Elchánan, syn Jaare Oregíma Betlémského, ubil Goliáše Gatského. Násada jeho kopí byla jako tkalcovské vratidlo. 20A opět se strhl boj v Gatu. Tam byl obrovitý muž, který měl šest prstů na rukou a šest prstů u nohou, celkem čtyřiadvacet. Ten také pocházel z obrů. 21Tupil Izraele, a Jónatan, syn Šimeáje, bratra Davidova, ho ubil. 22Tito čtyři pocházeli z obrů v Gatu. Padli rukou Davida a rukou jeho služebníků.