1Mrtvé mouchy způsobí, že mastičkářův olej páchne a kvasí; stejně působí špetka pomatenosti, je-li ceněna víc než moudrost a čest. 2Moudrý má srdce na pravém místě, hlupák na nepravém. 3Pomatenec, i když jde po cestě, je bez rozumu, o každém však říká: "To je pomatenec!" 4Zvedne-li se proti tobě vladařova nevole, své místo neopouštěj, mírnost může zabránit velikým hříchům. 5Zlo, jež jsem pod sluncem vídal, je omyl, k němuž dochází u mocnáře: 6Na vysoké místo se dosadí pomatenec, kdežto schopní zůstávají sedět dole. 7Viděl jsem otroky na ořích, kdežto knížata jak otroky chodit pěšky. 8Kdo kope jámu, spadne do ní, toho, kdo strhává zeď, uštkne had. 9Kdo láme kámen, přichází k úrazu, kdo štípe dříví, je při tom ohrožen. 10Ztupí-li se sekera a nenaostří-li se znovu, je nutno víc napnout síly. Užitečná a prospěšná je moudrost. 11Uštkne-li had, dříve než byl zaříkán, zaklínač pranic neprospěje. 12Slova z úst moudrému příjemně plynou, kdežto hlupáka vlastní rty pohlcují. 13Sotvaže promluví, prozradí pomatenost, a když domluví, zlou ztřeštěnost. 14Pomatenec má plno řečí. Co nastane, člověk neví, a kdo mu oznámí, co bude po něm? 15Hlupáci se unavují pachtěním, nevědí ani, kudy jít do města. 16Běda tobě, země, je-li tvým králem chlapec a tvá knížata hodují z jitra! 17Blaze tobě, země, je-li tvůj král vznešeného rodu a tvá knížata jídají v náležitý čas pro posilnění, a ne pro opilství. 18Pro lenošení sesouvá se krov, pro nečinnost rukou zatéká do domu. 19K obveselení se strojí pokrm a radost životu dává víno; peníze vyřeší všechno. 20Králi nezlořeč ani v mysli, boháčovi nezlořeč ani v pokojíku, kde uléháš, neboť nebeské ptactvo roznese ten hlas, okřídlenec vyzradí každé slovo.