1Chci říci: Pokud je dědic nezletilý, ničím se neliší od otroka, ač je pánem všeho. 2Je podřízen poručníkům a správcům až do doby, kterou otec předem stanovil. 3Tak i my, když jsme byli nedospělí, byli jsme otroky vesmírných mocí. 4Když se však naplnil stanovený čas, poslal Bůh svého Syna, narozeného z ženy, podrobeného zákonu, 5aby vykoupil ty, kteří jsou zákonu podrobeni, tak abychom byli přijati za syny. 6Protože jste synové, poslal Bůh do našich srdcí Ducha svého Syna, Ducha volajícího Abba, Otče. 7A tak už nejsi otrok, nýbrž syn, a když syn, tedy z moci Boží i dědic. 8Dříve jste však neznali Boha a byli jste otroky bohů, kteří ve skutečnosti bohy nejsou. 9Nyní jste však Boha poznali; lépe řečeno: byli jste od Boha poznáni. Jak to, že se zase navracíte k těm bezmocným a ubohým mocnostem a chcete se jim dát znovu do otroctví? 10Dodržujete ustanovení pro dny a měsíce, období a roky! 11Bojím se, aby úsilí, které jsem vám věnoval, nebylo nakonec nadarmo. 12Snažte se mi porozumět, bratří, jako já mám porozumění pro vás; prosím vás o to. Nic jste mi neublížili. 13Víte, že jsem byl nemocen, když jsem u vás poprvé zvěstoval evangelium. 14Vy jste se však ode mne neodvrátili s ošklivostí, ačkoli to pro vás bylo pokušením, ale přijali jste mne jako posla Božího, jako Krista Ježíše. 15Kam se podělo to vaše nadšení? Mohu vám dosvědčit, že kdyby to bylo možné, byli byste pro mne obětovali vlastní oči. 16Stal jsem se vaším nepřítelem tím, že vám říkám pravdu? 17Oni se o vás horlivě ucházejí, ale nemyslí to dobře; chtějí vás připravit o spásu a strhnout vás na svou stranu. 18Je správné horlit, ale pro dobrou věc a vždycky, nejen tehdy, když jsem u vás, moje děti. 19Znovu vás v bolestech rodím, dokud nebudete dotvořeni v podobu Kristovu. 20Jak bych teď chtěl být u vás a najít pro svou řeč pravý tón, vždyť si s vámi nevím rady! 21Odpovězte mi vy, kteří chcete být pod zákonem: Co slyšíte v zákoně? 22Čteme tam, že Abraham měl dva syny, jednoho z otrokyně a druhého ze ženy svobodné. 23Ten z otrokyně se narodil jen z vůle člověka, ten ze svobodné podle zaslíbení. 24Je to řečeno obrazně. Ty dvě ženy jsou dvě smlouvy, jedna z hory Sínaj, která rodí děti do otroctví; to je Hagar. 25Hagar znamená horu Sínaj v Arábii a odpovídá nynějšímu Jeruzalému, neboť žije v otroctví i se svými dětmi. 26Ale budoucí Jeruzalém je svobodný, a to je naše matka. 27Vždyť stojí psáno: 'Raduj se, neplodná, která nerodíš, jásej a volej, která nemáš bolesti, neboť mnoho dětí bude mít osamělá, více než ta, která má muže.' 28Vy, bratří, jste dětmi zaslíbení jako Izák. 29Ale jako tenkrát ten, který se narodil pouze z těla, pronásledoval toho, který se narodil z moci Ducha, tak je tomu i nyní. 30Co však říká Písmo? 'Vyžeň otrokyni i jejího syna, neboť syn otrokyně nebude dědicem spolu se synem svobodné.' 31A proto, bratří, nejsme syny otrokyně, nýbrž ženy svobodné.