1Jób na to odpověděl: 2"Poslouchejte dobře mou řeč, potěšíte mě tím. 3Strpte, abych též promluvil; až domluvím, posmíveje se. 4Týká se mé lkání jen člověka? Což nemám důvod být netrpělivý? 5Obraťte se ke mně, užasnete; dejte si na ústa ruku: 6Když se rozpomínám, jsem naplněn hrůzou, mého těla se zmocňuje zděšení. 7Proč naživu zůstávají svévolníci? Dožijí se vysokého věku, rozmohou se, kupí statky, 8své potomstvo mají pevně kolem sebe, své potomky mají před očima, 9v jejich domech je pokoj beze strachu, Boží hůl na ně nedopadá. 10Jejich býk nebývá připouštěn nadarmo, jejich kráva se otelí a nezmetá. 11Vypouštějí jako stádo své nezvedence a jejich děti skotačí. 12Hulákají při bubínku a citaře a radují se za zvuku flétny. 13Tráví své dny v pohodě a do podsvětí sestupují v mžiku. 14Bohu říkají: »Jdi pryč od nás, nechcem o tvých cestách vědět. 15Kdo je Všemocný, že mu máme sloužit, co nám prospěje obracet se na něj?« 16Avšak svůj blahobyt nemají v svých rukou. Nechť jsou mi vzdáleny záměry svévolníků. 17Jak náhle hasne kahan svévolníků a přicházejí na ně bědy! Bůh jim dá za úděl útrapy v svém hněvu, 18jsou jak sláma ve větru a jako plevy uchvácené vichrem. 19Bůh prý uchovává jejich ničemnosti jejich synům. Kéž splatí přímo jemu, aby to poznal! 20Kéž na vlastní oči spatří svou bídu, vypije si kalich rozhořčení Všemocného. 21Zajímá ho, co se stane s jeho domem po něm, když je počet jeho měsíců odměřen? 22Bude někdo učit Boha vědomostem? On soudí přece i vysoko postavené. 23Jeden zemře v plném květu, zcela bezstarostný, klidný, 24jeho dížka je plná mléka a jeho kosti jsou prosáklé morkem. 25Druhý zemře s hořkou duší, aniž okusil co dobrého. 26Společně ulehnou do prachu a pokryjí je červi. 27Hle, já vím, co zamýšlíte, vaším záměrem je způsobit mi příkoří. 28Říkáte zajisté: »Kde je dům urozeného? Kde je stan, v němž přebývali svévolníci?« 29Což jste se neptali mimojdoucích, neporozuměli jste jejich znamením? 30V den běd bude zlý ušetřen, bude odnesen v den hrozné prchlivosti. 31Kdo mu vytkne jeho cestu, kdo mu odplatí za to, co napáchal? 32Až bude odnesen do hrobky, nad jeho rovem se bude bdít. 33Hroudy v jámě budou mu lehké; potáhnou se za ním všichni lidé, bude jich před ním bezpočet. 34Jak mě chcete těšit takovými přeludy? Vaše odpovědi - samá věrolomnost."