1Jób na to odpověděl: 2"Jak pomůžeš tomu, komu chybí síla? Jak zachráníš vysílené rámě? 3Jak poradíš tam, kde chybí moudrost? Jak seznámíš s tím, co skýtá hojnou pomoc? 4Komu povídáš ta slova? Čí to dech vychází z tebe? 5Stíny zemřelých se úzkostně chvějí, i vody dole a co v nich přebývá. 6Podsvětí je před ním obnaženo, říše zkázy nepřikryta. 7On roztáhl sever nad pustotou, nad nicotou zavěsil zemi, 8vody zabaluje do oblaků, mračno pod nimi se neprotrhne; 9svůj trůn zahaluje, rozprostírá nad ním oblak. 10Na vodní hladině vykroužil obzor, kde končí světlo i tma. 11Sloupy nebes se chvějí a trnou, když okřikne vody; 12svou mocí vzdouvá moře, svou rozumností Netvora zdolal. 13Jeho duch dal nebesům velkolepost, jeho ruka proklála útočného hada. 14Hle, to je jen část jeho cest; zaslechli jsme o něm pouhý šelest, kdo může porozumět hřímání jeho bohatýrské síly?"