1Na to navázal Elíhú slovy: 2"Myslíš si, že je to podle práva říkat: »Moje spravedlnost převyšuje Boží?« 3Říkat: »Co z toho máš? Co mi prospěje, nebudu-li hřešit?« 4Odpovím ti několika slovy, i tvým přátelům, kteří jsou s tebou. 5Pohleď na nebe a viz, popatř na mraky vysoko nad sebou. 6Jestliže jsi zhřešil, čeho jsi dosáhl proti němu? Bude-li tvých přestoupení sebevíc, co mu tím uděláš? 7Jestliže jsi jednal spravedlivě, co jsi mu dal, co přijal z tvé ruky? 8Jen člověka jako ty zasáhne tvá svévole, lidského syna tvá spravedlnost. 9Lidé křičí pro množství útisku, volají o pomoc pro tvrdou paži mocných, 10a nikdo se nezeptá: »Kde je Bůh, můj Učinitel, který dává člověku i v noci prozpěvovat, 11vyučuje nás a nikoli zvířata zemská a činí nás moudřejší nad nebeské ptactvo?« 12Potom jim ovšem neodpovídá, když křičí pro pýchu zlovolných. 13Bůh přece nedá sluchu falši, Všemocný na to ani nepohlédne, 14zvláště když o něm prohlašuješ: »Nedívá se na to«. Tvá pře je před ním, jen na něho čekej! 15Jestliže tedy nestíhá hněvem a nestará se příliš o zpupnost, 16Jób si otevírá ústa do větru a neuváženě vede zbytečné řeči."