1Jób na to odpověděl: 2"Kéž by bylo dobře zváženo mé hoře a mé neštěstí na vážky přiloženo! 3Věru, těžší je než mořský písek, že se mi až slova pletou, 4neboť ve mně vězí střely Všemocného, můj duch se napájí jejich jedem, seřadily se proti mně hrůzy Boží. 5Hýká snad divoký osel, když má mladou trávu, bučí snad býk nad svou pící? 6Což lze bez soli jíst něco mdlého? Má nějakou chuť vaječný bílek? 7Štítím se dotýkat toho, co by můj chléb znečistilo. 8Kéž přijde, oč žádám, a kéž Bůh dá, v co naději skládám, 9aby mě Bůh ráčil rozmáčknout jak mola, pohnout rukou, odlomit mě z kmene. 10Bylo by to pro mne potěšením, navzdor nelítostným bolestem bych poskakoval, neboť slova Svatého jsem nezatajil. 11Kde naberu sílu, abych to přečkal? Kdy to skončí, abych to vydržel? 12Je snad z kamene má síla a mé tělo z bronzu? 13Cožpak mi pomoci není? Záchrana je mi odepřena? 14Kdo své milosrdenství bližnímu odepírá, ten opouští bázeň Všemocného. 15Mí bratři jsou věrolomní, nestálí jak potok, jak koryta potoků, které se vytrácejí, 16jsou kalné od ledu, když sníh nad nimi taje, 17v čas léta se vypařují, jeho žárem mizejí ze svého místa, 18jen stružkami jejich tok se vine, plynou v pustotu a zanikají. 19Vyhlížely je karavany z Témy, s nadějí k nim hleděly výpravy ze Šeby, 20za své doufání však musely se stydět, přišli k nim a zklamaly se. 21I vy jste teď, jako byste nebyly, při tom děsném pohledu vás jala bázeň. 22Řekl jsem snad: »Dejte mi« či: »Plaťte za mne vlastním zbožím« 23nebo: »Zachraňte mě z rukou protivníka« či snad: »Vykupte mě z rukou ukrutníků« ? 24Poučte mě a já zmlknu, vysvětlete mi, v čem jsem chybil. 25Přímá slova mohou zjitřit ránu, a co sledujete, že mi stále domlouváte? 26Chcete mě snad kárat za má slova? Cožpak mluví do větru ten, kdo si zoufá? 27Věru, metáte los o sirotka, svého druha jste ochotni prodat. 28Buďte tak laskavi a obraťte se ke mně, což bych vám mohl do očí lhát? 29Zadržte, ať nespáchá se podlost, zadržte, ať je tady ještě moje spravedlnost! 30Což může být na mém jazyku nějaká podlost? Nepozná mé patro to, co vede do neštěstí?