1Třetího dne byla svatba v Káně Galilejské. Byla tam Ježíšova matka; 2na svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci. 3Když se nedostávalo vína, řekla Ježíšovi jeho matka: "Už nemají víno." 4Ježíš jí řekl: "Co to ode mne žádáš! Ještě nepřišla má hodina." 5Matka řekla služebníkům: "Udělejte, cokoli vám nařídí." 6Bylo tam šest kamenných nádob, určených k židovskému očišťování, každá na dvě až tři vědra. 7Ježíš řekl služebníkům: "Naplňte ty nádoby vodou!" I naplnili je až po okraj. 8Pak jim přikázal: "Teď z nich naberte a doneste správci hostiny!" Učinili tak. 9Jakmile správce hostiny ochutnal vodu proměněnou ve víno - nevěděl, odkud je, ale služebníci, kteří vodu nabírali, to věděli - zavolal si ženicha 10a řekl mu: "Každý člověk podává nejprve dobré víno, a teprve když už se hosté napijí, víno horší. Ty jsi však uchoval dobré víno až pro tuto chvíli." 11Tak učinil Ježíš v Káně Galilejské počátek svých znamení a zjevil svou slávu. A jeho učedníci v něho uvěřili. 12Potom odešel Ježíš, jeho matka, bratři i učedníci do Kafarnaum a zůstali tam několik dní. 13Byly blízko židovské velikonoce a Ježíš se vydal na cestu do Jeruzaléma. 14V chrámu našel prodavače dobytka, ovcí a holubů i penězoměnce, jak sedí za stoly. 15Udělal si z provazů bič a všechny z chrámu vyhnal, i s ovcemi a dobytkem, směnárníkům rozházel mince, stoly zpřevracel 16a prodavačům holubů poručil: "Pryč s tím odtud! Nedělejte z domu mého Otce tržiště!" 17Jeho učedníci si vzpomněli, že je psáno: 'Horlivost pro tvůj dům mne stráví.' 18Židé mu řekli: "Jakým znamením nám prokážeš, že to smíš činit?" 19Ježíš jim odpověděl: "Zbořte tento chrám a ve třech dnech jej postavím." 20Tu řekli Židé: "Čtyřicet šest let byl tento chrám budován, a ty jej chceš postavit ve třech dnech?" 21On však mluvil o chrámu svého těla. 22Když byl pak vzkříšen z mrtvých, rozpomenuli se jeho učedníci, že to říkal, a uvěřili Písmu i slovu, které Ježíš pověděl. 23Když byl v Jeruzalémě o velikonočních svátcích, mnozí uvěřili v jeho jméno, protože viděli znamení, která činil. 24Ježíš jim však nesvěřoval, kdo je, poněvadž všechny lidi znal; 25nepotřeboval, aby mu někdo o něm říkal svůj soud. Sám dobře věděl, co je v člověku.