1Abímelek, syn Jerubaalův, odešel do Šekemu, k bratrům své matky a promluvil k nim i k celé čeledi rodu své matky takto: 2"Předneste všem šekemským občanům: Co je pro vás lepší, aby nad vámi vládlo sedmdesát mužů, samí Jerubaalovci, anebo aby nad vámi vládl jediný muž? Pamatujte, že jsem vaše krev a vaše tělo." 3Bratři jeho matky přednesli o něm toto všechno všem šekemským občanům a ti se k Abímelekovi přiklonili, neboť si řekli: "Je to náš bratr." 4Potom mu vydali sedmdesát šekelů stříbra z chrámu Baala smlouvy; za ně si Abímelek najal lehkomyslné a bezohledné muže, aby ho provázeli. 5Vešel do otcovského domu v Ofře a povraždil na jednom kameni své bratry Jerubaalovce, sedmdesát mužů. Zbyl jen Jótam, nejmladší syn Jerubaalův, protože se ukryl. 6Všichni šekemští občané a všichni z domu Miló se shromáždili a prohlásili Abímeleka za krále při božišti u sloupu, který byl v Šekemu. 7Když to oznámili Jótamovi, šel a postavil se na vrcholu hory Gerizímu, hlasitě volal a mluvil k nim: "Slyšte mě, šekemští občané, a vás nechť slyší Bůh! 8Sešly se pospolu stromy, aby si nad sebou pomazaly krále. Vyzvaly olivu: »Kraluj nad námi!« 9Oliva jim však odpověděla: »Mám se vzdát své tučnosti, jíž se uctívají bohové i lidé, a kymácet se nad stromy?« 10Stromy pak vyzvaly fík: »Pojď nad námi kralovat ty!« 11Fík jim však odpověděl: »Mám se vzdát své sladkosti a svých výborných plodů a kymácet se nad stromy?« 12Stromy pak vyzvaly vinnou révu: »Pojď nad námi kralovat ty!« 13Vinná réva jim však odpověděla: »Mám se vzdát svého moštu, který je k radosti bohům i lidem, a kymácet se nad stromy?« 14I vyzvaly všechny stromy trnitý keř: »Pojď nad námi kralovat ty!« 15A trnitý keř stromům odpověděl: »Jestliže mě doopravdy chcete pomazat za krále nad sebou, pojďte se schoulit do mého stínu! Jestliže však ne, vyšlehne z trnitého keře oheň a pozře i libanónské cedry!« 16Nuže: Jednali jste věrně a bezelstně, když jste si ustanovili za krále Abímeleka? Jednali jste dobře s Jerubaalem a s jeho domem? Jednali jste s ním podle toho, jak si zasloužil? 17Můj otec přece za vás bojoval s nasazením vlastního života a vytrhl vás z rukou Midjánců. 18Vy však jste dnes proti domu mého otce povstali, povraždili jste jeho syny, sedmdesát mužů, na jednom kameni, a ustanovili jste Abímeleka, syna jeho otrokyně, za krále šekemských občanů jen proto, že to je váš bratr. 19Jestliže jste tohoto dne jednali s Jerubaalem a s jeho domem věrně a bezelstně, radujte se z Abímeleka a také on ať se raduje z vás. 20Jestliže však nikoli, ať vyšlehne z Abímeleka oheň a pozře šekemské občany i dům Miló, pak ať vyšlehne oheň z šekemských občanů a z domu Miló a pozře Abímeleka." 21Poté se dal Jótam na útěk a uprchl před svým bratrem Abímelekem do Beéru, kde se usadil. 22Abímelek panoval nad Izraelem tři roky. 23Bůh poslal mezi Abímeleka a šekemské občany zlého ducha a šekemští občané se vůči Abímelekovi zachovali věrolomně. 24Tak násilí spáchané na sedmdesáti Jerubaalovcích a jejich prolitá krev dopadly na Abímeleka, jejich bratra, který je povraždil, i na šekemské občany za to, že ho podporovali, když vraždil své bratry. 25Šekemští občané postavili proti němu zálohy na vrcholcích hor a oloupili každého, kdo se ubíral cestou mimo ně. Bylo to hlášeno Abímelekovi. 26Tenkrát přišel Gaal, syn Ebedův, se svými bratry a dorazili do Šekemu. Šekemští občané k němu pojali důvěru. 27Vyšli na pole a sbírali na svých vinicích hrozny, lisovali je a uspořádali slavnost vinobraní, pak vešli do domu svého boha, hodovali, pili a zlořečili Abímelekovi. 28Přitom mluvil Gaal, syn Ebedův: "Kdo je Abímelek ve srovnání s Šekemem, že mu máme sloužit? Což to není syn Jerubaalův? A není u něho dozorcem Zebúl? Služte raději mužům Chamóra, otce Šekemova. Proč bychom my měli sloužit jemu? 29Kdybych měl v rukou tento lid, Abímeleka bych odstranil." Vyzval Abímeleka: "Rozmnož své oddíly a vytáhni!" 30Jak uslyšel Zebúl, velitel města, řeč Gaala, syna Ebedova, vzplanul hněvem 31a tajně poslal k Abímelekovi posly se vzkazem: "Hle, do Šekemu přišel Gaal, syn Ebedův, se svými bratry a pobuřují proti tobě město. 32Povstaň teď v noci spolu s lidem, který je s tebou, a ukryj se v poli do zálohy. 33Za časného jitra při východu slunce přitrhneš k městu. On i jeho lid vyjdou k tobě a ty mu uděláš, co se tvé ruce naskytne." 34Abímelek v noci povstal, i všechen lid, který byl s ním, a rozestavili proti Šekemu do čtyř oddílů zálohy. 35Gaal, syn Ebedův, vyšel a stoupl si do vrat městské brány, právě když Abímelek se svým lidem povstal ze zálohy. 36Když Gaal uviděl ten lid, řekl Zebúlovi: "Hle, z hřebenů hor sestupuje nějaký lid!" Zebúl mu odpověděl: "Vidíš stín hor a připadá ti jako mužové." 37Ale Gaal mluvil dál: "Hle, nějaký lid sestupuje z Pupku země a jeden oddíl přichází cestou od božiště mrakopravců." 38Tu mu řekl Zebúl: "Kdepak jsou teď tvé řeči? Vždyť jsi říkal: »Kdo je Abímelek, že bychom mu měli sloužit?« Ano, je to ten lid, který jsi tak podceňoval. Jen vytrhni a bojuj proti němu!" 39Gaal tedy vyšel v čele šekemských občanů, aby bojoval proti Abímelekovi, 40ale Abímelek ho zahnal na útěk, a mnoho skolených zůstalo ležet až po vrata brány. 41Abímelek se usadil v Arumě a Zebúl vypudil Gaala a jeho bratry ze Šekemu. 42Druhého dne vyšel lid na pole. Hlásili to Abímelekovi. 43Ten rozdělil lid do tří oddílů a ukryl se do zálohy v poli. Když uviděl, že lid vychází z města, zvedl se proti nim, aby je pobil. 44Abímelek a oddíly, které byly s ním, přitrhli a postavili se do vrat městské brány, kdežto na všechny, kdo byli na poli, přitrhly dva zbývající oddíly a pobily je. 45Po celý den bojoval Abímelek proti městu. Město dobyl a povraždil lid, který byl v něm, potom je rozbořil a posypal solí. 46Jak to uslyšeli všichni občané šekemské věže, vešli do sklepení domu boha smlouvy. 47Abímelekovi bylo hlášeno, že se tam shromáždili všichni občané šekemské věže. 48I vystoupil Abímelek se vším svým lidem na horu Salmón, uchopil sekeru, usekl ze stromu větev, zvedl ji a dal si ji na rameno. Lidu, který byl s ním, poručil: "Co jste viděli, že jsem udělal, udělejte rychle jako já!" 49Všechen lid, každý z nich, usekli větev a šli za Abímelekem. Nakladli je na sklepení a zapálili je nad nimi. Tak zemřeli všichni muži šekemské věže, na tisíc mužů a žen. 50Potom táhl Abímelek do Tebesu, oblehl jej a dobyl. 51Uprostřed města byla pevná věž, kam utekli všichni mužové a ženy i všichni občané města. Zavřeli za sebou a vystoupili na střechu věže. 52Abímelek přišel až k věži a bojoval proti ní. Přiblížil se ke vchodu do věže, aby založil požár. 53Vtom hodila nějaká žena Abímelekovi na hlavu mlýnský kámen a prorazila mu lebku. 54Rychle zavolal svého zbrojnoše a poručil mu: "Vytas meč a usmrť mě, ať o mně neříkají: »Zabila ho žena!«" Mládenec jej tedy probodl a on zemřel. 55Když izraelští muži uviděli, že Abímelek zemřel, vrátil se každý do svého domova. 56Tak odplatil Bůh Abímelekovi za zločin, jehož se dopustil proti svému otci, když povraždil svých sedmdesát bratrů. 57Též všechny zločiny šekemských mužů obrátil Bůh na jejich hlavu. Postihlo je zlořečení Jótama, syna Jerubaalova.