1Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 2"Přikaž Áronovi a jeho synům: Toto je řád zápalné oběti: Zápalná oběť bude na ohništi na oltáři po celou noc až do rána a oheň na oltáři bude stále udržován. 3Kněz si obleče lněný šat a na tělo si obleče lněné spodky. Vybere popel z tuku zápalné oběti strávené ohněm na oltáři a vysype jej vedle oltáře. 4Pak si svleče roucho, obleče si jiné a vynese popel z tuku ven za tábor na čisté místo. 5Oheň na oltáři bude stále udržován, nesmí vyhasnout. Kněz jím bude každé ráno zapalovat dříví, narovná na něm zápalnou oběť a obrátí na něm tuk z pokojných obětí v obětní dým. 6Oheň na oltáři bude stále udržován, nesmí vyhasnout. 7Toto je řád přídavné oběti: Áronovci ji přinesou před Hospodina k přední straně oltáře. 8Kněz z té přídavné oběti vyzdvihne v hrsti část bílé mouky s olejem a všechno kadidlo, které je na přídavné oběti, a na oltáři to obrátí v obětní dým; bude to libá vůně na připomínku pro Hospodina. 9Co z přídavné oběti zbude, snědí Áron a jeho synové. Bude se to jíst nekvašené na svatém místě; na nádvoří stanu setkávání to budou jíst. 10Nebude se péci nic kvašeného. Dal jsem jim to jako jejich podíl ze svých ohnivých obětí. Bude to velesvaté jako oběť za hřích a za vinu. 11Smí to jíst každý mužský příslušník mezi Áronovci. To bude pro všechna vaše pokolení provždy platné nařízení o ohnivých obětech Hospodinových. Cokoli se jich dotkne, bude svaté." 12Hospodin dále mluvil k Mojžíšovi: 13"Toto je dar Árona a jeho synů, který v den jeho pomazání přinesou Hospodinu: desetinu éfy bílé mouky jako pravidelnou přídavnou oběť, polovinu ráno a polovinu večer. 14Přineseš ji připravenou s olejem na pánvi, smaženou. Přídavnou oběť přineseš rozdrobenou na sousta. Bude to libá vůně pro Hospodina. 15Připraví ji pomazaný kněz z Áronových synů, který nastoupí na jeho místo. To bude provždy platné Hospodinovo nařízení. Jako celopal bude obrácena v obětní dým. 16Každá přídavná oběť kněžská bude celopal. Nesmí se jíst." 17Hospodin dále mluvil k Mojžíšovi: 18"Mluv k Áronovi a jeho synům: Toto je řád oběti za hřích: Na místě, na kterém se poráží dobytče pro zápalnou oběť, bude se porážet před Hospodinem i pro oběť za hřích. Je to velesvaté. 19Kněz, který ji obětuje za hřích, ji smí jíst. Bude se jíst na svatém místě, na nádvoří stanu setkávání. 20Cokoli se dotkne jejího masa, bude svaté. Stříkne-li trochu krve z ní na roucho, vypereš postříknuté místo na svatém místě. 21Hliněné nádobí, v němž se bude vařit, bude rozbito. Bude-li se vařit v měděné nádobě, vydrhne se a opláchne vodou. 22Každý mužský příslušník kněžských rodin ji smí jíst. Je to velesvaté. 23Ale žádná oběť za hřích, z jejíž krve se část vnáší do stanu setkávání k vykonání smírčích obřadů ve svatyni, nebude se jíst; bude spálena ohněm.