1A když vycházel z chrámu, řekl mu jeden z jeho učedníků: "Pohleď, Mistře, jaké to kameny a jaké stavby!" 2Ježíš mu řekl: "Obdivuješ ty velké stavby? Nezůstane z nich kámen na kameni, všechno bude rozmetáno." 3Když seděl na Olivové hoře naproti chrámu a byli sami, zeptali se ho Petr, Jakub, Jan a Ondřej: 4"Pověz nám, kdy to nastane a jaké bude znamení, až se začne všechno schylovat ke konci!" 5Ježíš jim odpověděl: "Mějte se na pozoru, aby vás někdo nesvedl. 6Mnozí přijdou v mém jménu a budou říkat: 'Já jsem to' a svedou mnohé. 7Až uslyšíte válečný ryk a zvěsti o válkách, nelekejte se! Musí to být, ale ještě nebude konec. 8Povstane národ proti národu a království proti království, v mnohých krajinách budou zemětřesení, bude hlad. To bude teprve začátek bolestí. 9Vy sami se mějte na pozoru! Budou vás vydávat soudům, budete biti v synagógách, budete stát před vládci i králi kvůli mně, abyste před nimi vydali svědectví. 10Ale dříve musí být evangelium kázáno všem národům. 11Až vás povedou před soud, nemějte předem starost, co budete mluvit; ale co vám bude v té hodině dáno, to mluvte. Nejste to vy, kdo mluví, ale Duch svatý. 12Vydá na smrt bratr bratra a otec dítě, povstanou děti proti rodičům a připraví je o život. 13Budou vás všichni nenávidět pro mé jméno; ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen. 14Když pak uvidíte 'znesvěcující ohavnost' stát tam, kde být nemá - kdo čte, rozuměj - tehdy ti, kdo jsou v Judsku, ať uprchnou do hor; 15kdo je na střeše, ať nesestupuje a nevchází do domu, aby si odtud něco vzal; 16a kdo je na poli, ať se nevrací domů, aby si vzal plášť. 17Běda těhotným a kojícím v oněch dnech! 18Modlete se, aby to nebylo v zimě. 19S těmi dny přijde takové soužení, jaké nebylo od počátku světa, který stvořil Bůh, až do dneška nikdy nebude. 20A kdyby Pán nezkrátil ty dny, nebyl by spasen žádný člověk. Ale kvůli svým vyvoleným zkrátí ty dny. 21A tehdy, řekne-li vám někdo: 'Hle, tu je Mesiáš, hle tam', nevěřte! 22Vyvstanou lžimesiášové a lžiproroci a budou předvádět znamení a zázraky, aby svedli vyvolené, kdyby to bylo možné. 23Vy však se mějte na pozoru! Všecko jsem vám řekl předem. 24Ale v těch dnech po onom soužení zatmí se slunce, a měsíc ztratí svou záři, 25hvězdy budou padat z nebe a mocnosti, které jsou v nebesích, se zachvějí. 26A tehdy uzří Syna člověka přicházet v oblacích s velikou mocí a slávou. 27Tehdy vyšle anděly a shromáždí své vyvolené od čtyř úhlů světa, od nejzazších konců země po nejzazší konec nebe. 28Od fíkovníku si vezměte poučení: Když už jeho větev raší a vyráží listí, víte, že léto je blízko. 29Tak i vy, až uvidíte, že se toto děje, vězte, že ten čas je blízko, přede dveřmi. 30Amen, pravím vám, že nepomine toto pokolení, než se to všecko stane. 31Nebe a země pominou, ale má slova nepominou. 32O onom dni či hodině neví nikdo, ani andělé v nebi, ani SYn, jenom Otec. 33Mějte se na pozoru, neboť nevíte, kdy ten čas přijde. 34Jako člověk, který je na cestách: než opustil svůj dům, dal každému služebníku odpovědnost za jeho práci a vrátnému nařídil, aby bděl. 35Bděte tedy, neboť nevíte, kdy pán domu přijde, zda večer, či o půlnoci, nebo za kuropění, nebo ráno; 36aby vás nenalezl spící, až znenadání přijde. 37Co vám říkám, říkám všem: Bděte!"