1Řekl jim také: "Amen, pravím vám, že někteří z těch, kteří tu stojí, neokusí smrti, dokud nespatří Boží království, přicházející v moci." 2Po šesti dnech vzal s sebou Ježíš jen Petra, Jakuba a Jana a vyvedl je na vysokou horu, kde byli sami. A byl proměněn před jejich očima. 3Jeho šat byl zářivě bílý, jak by jej žádný bělič na zemi nedovedl vybílit. 4Zjevil se jim Eliáš a Mojžíš a rozmlouvali s Ježíšem. 5Petr promluvil a řekl Ježíšovi: "Mistře, je dobré, že jsme zde; udělejme tři stany, jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi." 6Nevěděl, co by řekl, tak byli zděšeni. 7Tu přišel oblak a zastínil je a z oblaku se ozval hlas: "Toto jest můj milovaný Syn, toho poslouchejte." 8Když se pak rychle rozhlédli, neviděli u sebe již nikoho jiného, než Ježíše samotného. 9Když sestupovali s hory, přikázal jim, aby nikomu nevypravovali, co viděli, dokud Syn člověka nevstane z mrtvých. 10To slovo je zaujalo a společně rozebírali, co to znamená vstát z mrtvých. 11A vyptávali se: "Proč říkají zákoníci, že napřed musí přijít Eliáš?" 12Řekl jim: "Eliáš má přijít napřed a obnovit všecko. Jak to však, že je psáno o Synu člověka, že má mnoho vytrpět a být v opovržení? 13Ale pravím vám, že Eliáš již přišel a učinili mu, co se jim zlíbilo, jak je to o něm psáno." 14Když přišli k ostatním učedníkům, spatřili kolem nich veliký zástup a zákoníky, kteří se s nimi přeli. 15A celý zástup, jakmile ho uviděl, užasl; přibíhali k němu a zdravili ho. 16Ježíš se jich otázal: "Oč se s nimi přete?" 17Jeden člověk ze zástupu odpověděl: "Mistře, přivedl jsem k tobě svého syna, který má zlého ducha a nemůže mluvit. 18Kdekoli se ho zmocní, povalí ho a on má pěnu u úst, skřípe zuby a strne. Požádal jsem tvé učedníky, aby ducha vyhnali, ale nedokázali to." 19Odpověděl jim: "Pokolení nevěřící, jak dlouho ještě budu s vámi? Jak dlouho vás mám ještě snášet? Přivěďte ho ke mně!" 20I přivedli ho k němu. Když ten duch Ježíše spatřil,, hned chlapce zkroutil křečí; padl na zem, svíjel se a měl pěnu u úst. 21Ježíš se zeptal jeho otce: "Od kdy to má?" Odpověděl: "Od dětství." 22A často jej zlý duch srazil, dokonce do ohně i do vody, aby ho zahubil. Ale můžeš-li, slituj se nad námi a pomoz nám." 23Ježíš mu řekl: "Můžeš-li! Všechno je možné tomu, kdo věří." 24Chlapcův otec rychle vykřikl: "Věřím, pomoz mé nedověře!" 25Když Ježíš viděl, že se sbíhá zástup, pohrozil nečistému duchu: "Duchu němý a hluchý, já ti nařizuji, vyjdi z něho a nikdy už do něho nevcházej!" 26Duch vykřikl, silně jím zalomcoval a vyšel; chlapec zůstal jako mrtvý, takže mnozí říkali, že umřel. 27Ale Ježíš ho vzal za ruku, pozvedl ho a on vstal. 28Když vešel do domu a jeho učedníci s ním byli sami, ptali se ho: "Proč jsme ho nemohli vyhnat my?" 29Řekl jim: "Takový duch nemůže vyjít jinak, než modlitbou a postem." 30Když odtamtud vyšli, procházeli Galileou; Ježíš však nechtěl, aby se o tom vědělo, 31neboť učil své učedníky a říkal jim: "Syn člověka je vydáván do rukou lidí a zabijí ho; a až bude zabit, po třech dnech vstane. 32Oni však tomu slovu nerozuměli a báli se ho zeptat. 33Přišli do Kafarnaum. Když byl doma, ptal se jich: "O čem jste cestou uvažovali?" 34Ale oni mlčeli, neboť se cestou mezi sebou dohadovali, kdo je největší. 35Ježíš usedl, zavolal svých Dvanáct a řekl jim: "Kdo chce být první, buď ze všech poslední a služebník všech." 36Pak vzal dítě, postavil je doprostřed nich a řekl jim: 37"Kdo přijme jedno z takových dětí v mém jménu, přijímá mne; a kdo mne přijme, nepřijímá mne, ale toho, který mě poslal." 38Jan mu řekl: "Mistře, viděli jsme kohosi, kdo v tvém jménu vyhání démony, ale s námi nechodil; i bránili jsme mu, protože s námi nechodil." 39Ježíš však řekl: "Nebraňte mu! Žádný, kdo učiní mocný čin v mém jménu, nemůže mi hned na to zlořečit. 40Kdo není proti nám, je pro nás. 41Kdokoli vám podá číši vody, protože jste Kristovi, amen, pravím vám, nepřijde o svou odměnu." 42"Kdo by svedl k hříchu jednoho z těchto nepatrných, kteří ve mne věří, lépe by mu bylo, kdyby mu dali na krk mlýnský kámen a hodili ho do moře. 43Svádí-li tě k hříchu tvá ruka, utni ji; lépe je pro tebe, vejdeš-li do života zmrzačen, než abys šel s oběma rukama do pekla, do ohně neuhasitelného. 44--- fehlt/missing 45A svádí-li tě k hříchu noha, utni ji; je lépe pro tebe, vejdeš-li do života chromý, než abys byl s oběma nohama uvržen do pekla. 46--- fehlt/missing 47A jestliže tě svádí oko, vyloupni je; je lépe pro tebe, vejdeš-li do Božího království jednooký, než abys byl s oběma očima uvržen do pekla, 48'kde jejich červ neumírá a oheň nehasne.' 49Každý bude solen ohněm. 50Sůl je dobrá, ztratí-li však svou slanost, čím ji osolíte? Mějte sůl v sobě a žijte mezi sebou v pokoji."