1Když Ježíš dokončil tyto příkazy svým dvanácti učedníkům, šel odtud učit a kázat v tamějších městech. 2Jan uslyšel ve vězení o činech Kristových; poslal k němu vzkaz po svých služebnících: 3"Jsi ten, který má přijít, nebo máme čekat jiného?" 4Ježíš jim odpověděl: "Jděte, zvěstujte Janovi, co vidíte a slyšíte: 5Slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví vstávají, chudým se zvěstuje evangelium. 6A blaze tomu, kdo se nade mnou neuráží." 7Když Janovi učedníci odcházeli, začal Ježíš mluvit k zástupům o Janovi: "Na co jste se vyšli na poušť podívat? Na rákos, kterým kývá vítr? 8Nebo co jste vyšli shlédnout? Člověka oblečeného do drahých šatů? Ti, kdo nosí drahé šaty, jsou v domech královských. 9Nebo proč jste vyšli? Vidět proroka? Ano, pravím vám, a víc než proroka. 10To je ten, o němž je psáno: 'Hle, já posílám posla před svou tváří, aby ti připravil cestu.' 11Amen, pravím vám, mezi těmi, kdo se narodili z ženy, nevystoupil nikdo větší, než Jan Křtitel; avšak i ten nejmenší v království nebeském je větší nežli on. 12Ode dnů Jana Křtitele až podnes království nebeské trpí násilí a násilníci po něm sahají. 13Neboť všichni proroci i Zákon prorokovali až po Jana. 14A chcete-li to přijmout, on je Eliáš, který má přijít. 15Kdo má uši, slyš. 16Čemu připodobním toto pokolení? Je jako děti, které sedí na tržišti a pokřikují na své druhy: 17'Hráli jsme vám, a vy jste netancovali; naříkali jsme, a vy jste nelomili rukama.' 18Přišel Jan, nejedl, nepil - a říkají: 'Je posedlý.' 19Přišel Syn člověka, jí a pije - a říkají: 'Hle, milovník hodů a pitek, přítel celníků a hříšníků!' Ale moudrost je ospravedlněna svými skutky." 20Tehdy počal kárat města, ve kterých se stalo nejvíc jeho mocných skutků, že nečinila pokání: 21"Běda ti, Chorazin, běda ti, Betsaido! Kdyby se byly v Týru a Sidónu dály takové mocné skutky jako u vás, dávno by byli oblékli žíněný šat, sypali se popelem a činili pokání. 22Ale pravím vám: Týru a Sidónu bude lehčeji v den soudu, nežli vám. 23A ty, Kafarnaum, budeš snad vyvýšeno až do nebe? Až do propasti klesneš! Neboť kdyby se byly v Sodomě odehrály takové mocné skutky, jako u vás, stála by podnes. 24Ale pravím vám: zemi Sodomské bude lehčeji v den soudu, nežli tobě." 25V ten čas řekl Ježíš: "Velebím, tě Otče, Pane nebes i země, že jsi ty věci skryl před moudrými a rozumnými a zjevil jsi je maličkým. 26Ano, Otče, tak se ti zalíbilo. 27Všechno je mi dáno od Otce; a nikdo nezná Syna než Otec, ani Otce nezná nikdo než Syn - a ten, komu by to Syn chtěl zjevit. 28Pojďte ke mně všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout. 29Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorného srdce: a naleznete odpočinutí svým duším. 30Vždyť mé jho netlačí a břemeno netíží."