1Tehdy přišli k Ježíšovi z Jeruzaléma farizeové a zákoníci a řekli: 2"Proč tvoji učedníci porušují tradici otců? Vždyť si před jídlem neomývají ruce!" 3On jim odpověděl: "A proč vy přestupujete přikázání Boží kvůli své tradici? 4Vždyť Bůh řekl: 'Cti otce i matku' a 'kdo zlořečí otci nebo matce, ať je potrestán smrtí.' 5Vy však učíte: Kdo řekne otci nebo matce: 'To, čím bych ti měl pomoci, je obětní dar', 6ten již to nemusí dát svému otci nebo matce. A tak jste svou tradicí zrušili slovo Boží. 7Pokrytci, dobře prorokoval o vás Izaiáš, když řekl: 8'Lid tento ctí mě rty, ale srdce jejich je daleko ode mne; 9marně mě uctívají, neboť učí naukám, jež jsou jen příkazy lidskými.'" 10Svolal zástupy a řekl: "Slyšte a rozumějte: 11Ne co vchází do úst, znesvěcuje člověka, ale co z úst vychází, to člověka znesvěcuje." 12Tu přišli učedníci a řekli mu: "Víš, že se farizeové urazili, když slyšeli to slovo?" 13Ale on jim odpověděl: "Každá rostlina, kterou nezasadil můj nebeský Otec, bude vykořeněna. 14Nechte je: slepí vedou slepé. A když vede slepý slepého, oba spadnou do jámy." 15Petr mu na to řekl: "Vysvětli nám to podobenství!" 16On odpověděl: "I vy jste ještě nechápaví? 17Nerozumíte, že to, co vchází do úst, přijde do břicha a jde do hnoje? 18Však to, co z úst vychází, jde ze srdce, a to člověka znesvěcuje. 19Neboť ze srdce vycházejí špatné myšlenky, vraždy, cizoložství, smilství, loupeže, křivá svědectví, urážky. 20To jsou věci, které člověka znesvěcují; ale jíst neomytýma rukama člověka neznesvěcuje." 21Ježíš odtud odešel až do okolí Týru a Sidónu. 22A hle, jedna kananejská žena z těch končin vyšla a volala: "Smiluj se nade mnou, Synu Davidův! Má dcera je zle posedlá." 23Ale on jí neodpověděl ani slovo. Jeho učedníci přistoupili a žádali ho: "Zbav se jí, vždyť za námi křičí!" 24On odpověděl: "Jsem poslán ke ztraceným ovcím z lidu izraelského." 25Ale ona přistoupila, klaněla se mu a řekla: "Pane, pomoz mi!" 26On jí odpověděl: "Nesluší se vzít chleba dětem a hodit jej psům." 27Ona řekla: "Ovšem, Pane, jenže i psi se živí z drobtů, které spadnou ze stolu jejich pánů." 28Tu jí Ježíš řekl: "Ženo, tvá víra je veliká; staň se ti tak, jak chceš." A od té hodiny byla její dcera zdráva. 29Odtud Ježíš přešel zase ke Galilejskému moři; vystoupil na horu a posadil se tam. 30Tu se k němu sešly celé zástupy a měly s sebou chromé, mrzáky, slepé, hluchoněmé a mnohé jiné. Kladli je k jeho nohám a on je uzdravil, 31takže se zástupy divily, když viděly, že němí mluví, mrzáci jsou zdraví, chromí chodí a slepí vidí; i velebili Boha izraelského. 32Ježíš si zavolal své učedníky a řekl: "Je mi líto zástupu, neboť již tři dny jsou se mnou a nemají co jíst. Poslat je domů hladové nechci, aby nezemdleli na cestě." 33Učedníci mu namítli: "Kde vezmeme na poušti tolik chleba, abychom nasytili takový zástup?" 34Ježíš jim řekl: "Kolik máte chlebů?" Odpověděli: "Sedm a několik rybiček." 35I nařídil zástupu usednout na zem; 36potom vzal těch sedm chlebů i ryby, vzdal díky, lámal a dával učedníkům a učedníci zástupům. 37I jedli všichni a nasytili se; a zbylých nalámaných chlebů sebrali ještě sedm plných košů. 38Těch, kteří jedli, bylo čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí. 39potom propustil zástupy, vstoupil na loď a připlul na území Magadan.