1Když Ježíš dokončil všechna tato slova, řekl svým učedníkům: 2"Víte, že za dva dny jsou velikonoce, a Syn člověka bude vydán, aby byl ukřižován." 3Tehdy se sešli velekněží a starší lidu ve dvoře velekněze, který se jmenoval Kaifáš, 4a uradili se, že se Ježíš zmocní lstí a že ho zabijí. 5Říkali: "Jen ne při svátečním shromáždění, aby se lid nebouřil." 6Když byl Ježíš v Betanii v domě Šimona Malomocného, 7přišla za ním žena, která měla alabastrovou nádobku drahocenného oleje, a vylila ji na jeho hlavu, jak seděl u stolu. 8Když to viděli učedníci, hněvali se: "Nač taková ztráta? 9Mohlo se to prodat za mnoho peněz a ty dát chudým!" 10Ježíš to zpozoroval a řekl jim: "Proč trápíte tu ženu? Vykonala dobrý skutek. 11Vždyť chudé máte stále kolem sebe, mne však nemáte stále. 12Když vylila ten olej na mé tělo, učinila to k mému pohřbu. 13Amen, pravím vám, všude, po celém světě, kde bude kázáno toto evangelium, bude se mluvit na její památku o tom, co ona učinila." 14Tehdy šel jeden z dvanácti, jménem Jidáš Iškariotský, k velekněžím 15a řekl: "Co mi dáte? Já vám ho zradím." Oni mu určili třicet stříbrných. 16Od té chvíle hledal vhodnou příležitost, aby ho zradil. 17Prvního dne o svátcích nekvašených chlebů přišli učedníci za Ježíšem a řekli: "Kde chceš, abychom ti připravili velikonoční večeři?" 18On je poslal do města k jistému člověku, aby mu řekli: "Mistr vzkazuje: Můj čas je blízko, u tebe budu jíst se svými učedníky velikonočního beránka." 19Učedníci učinili, jak jim Ježíš nařídil, a připravili velikonočního beránka. 20Navečer usedl s Dvanácti ke stolu, 21a když jedli, řekl jim: "Amen, pravím vám, že jeden z vás mne zradí." 22Velice je to zarmoutilo a začali se ho jeden po druhém ptát: "Snad to nejsem já, Pane?" 23On odpověděl: "Kdo se mnou omočil ruku v míse, ten mě zradí. 24Syn člověka sice odchází, jak je o něm psáno; ale běda tomu, který Syna člověka zrazuje. Pro toho by bylo lépe, kdyby se byl vůbec nenarodil!" 25Na to řekl Jidáš, který ho zrazoval: "Jsem to snad já, Mistře?" Řekl mu: "Ty sám jsi to řekl." 26Když jedli, vzal Ježíš chléb, požehnal, lámal a dával učedníkům se slovy: "Vezměte, jezte, toto jest mé tělo." 27Pak vzal i kalich, vzdal díky a podal jim ho se slovy: "Pijte z něho všichni. 28Neboť toto jest má krev, která zpečeťuje smlouvu a prolévá se za mnohé na odpuštění hříchů. 29Pravím vám, že již nebudu pít z tohoto plodu vinné révy až do toho dne, kdy budu s vámi pít kalich nový v království svého Otce." 30Potom zazpívali chvalozpěv a vyšli na Olivovou horu. 31Tu jim Ježíš řekl: "Vy všichni ode mne této noci odpadnete, neboť jest psáno: 'Budu bít pastýře a rozprchnou se ovce stáda.' 32Po svém vzkříšení však vás předejdu do Galileje." 33Na to mu řekl Petr: "Kdyby všichni od tebe odpadli, já nikdy ne!" 34Ježíš mu odpověděl: "Amen, pravím ti, že ještě této noci, dřív než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš." 35Petr prohlásil: "I kdybych měl s tebou umřít, nezapřu tě." Podobně mluvili všichni učedníci. 36Tu s nimi Ježíš přišel na místo zvané Getsemane a řekl učedníkům: "Počkejte zatím zde, já půjdu dál, abych se modlil." 37Vzal s sebou Petra a oba syny Zebedeovy; tu na něho padl zármutek a úzkost. 38Tehdy jim řekl: "Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte zde a bděte se mnou!" 39Poodešel od nich, padl tváří k zemi a modlil se: "Otče můj, je-li možné, ať mne mine tento kalich; avšak ne jak já chci, ale jak ty chceš." 40Potom přišel k učedníkům a zastihl je v spánku. Řekl Petrovi: "To jste nemohli jedinou hodinu bdít se mnou? 41Bděte a modlete se, abyste neupadli do pokušení. Váš duch je odhodlán, ale tělo slabé." 42Odešel podruhé a modlil se: "Otče můj, není-li možné, aby mne tento kalich minul, a musím-li jej pít, staň se tvá vůle." 43A když se vrátil, zastihl je opět spící; nemohli oči udržet. 44Nechal je, zase odešel a potřetí se modlil stejnými slovy. 45Potom přišel k učedníkům a řekl jim: "Ještě spíte a odpočíváte? Hle, přiblížila se hodina, a Syn člověka je vydáván do rukou hříšníků. 46Vstaňte, pojďme! Hle, přiblížil se ten, který mě zrazuje!" 47Ještě ani nedomluvil a přišel Jidáš, jeden z dvanácti. Velekněží a starší s ním poslali zástup, ozbrojený meči a holemi. 48Jeho zrádce s nimi domluvil znamení: "Koho políbím, ten to je; toho zatkněte." 49A hned přistoupil k Ježíšovi a řekl: "Buď zdráv, Mistře", a políbil ho. 50Ježíš mu odpověděl: "Příteli, konej svůj úkol!" Tu přistoupili k Ježíšovi, vztáhli na něho ruce a zmocnili se ho. 51Jeden z těch, kdo byli s ním, sáhl po meči, napadl veleknězova sluhu a uťal mu ucho. 52Ježíš mu řekl: "Vrať svůj meč na jeho místo; všichni, kdo se chápou meče, mečem zajdou. 53Či myslíš, že bych nemohl poprosit svého Otce, a poslal by mi ihned víc než dvanáct legií andělů? 54Ale jak by se potom splnila Písma, že to tak musí být?" 55V té hodině řekl Ježíš zástupům: "Vyšli jste na mne jako na povstalce s meči a holemi, abyste mě zajali. Denně jsem sedával v chrámě a učil, a nezmocnili jste se mne. 56Toto všechno se však stalo, aby se splnilo, co psali proroci." A tu ho všichni učedníci opustili a utekli. 57Ti, kteří Ježíše zatkli, odvedli ho k veleknězi Kaifášovi, kde se shromáždili zákoníci a starší. 58Petr šel za ním zpovzdálí až do veleknězova dvora; vstoupil dovnitř a posadil se mezi sluhy, aby viděl konec. 59Velekněží a celá rada hledali křivé svědectví proti Ježíšovi, aby ho mohli odsoudit k smrti. 60Ale nenalezli, ačkoli předstupovalo mnoho křivých svědků. Konečně přišli dva 61a vypovídali: "On řekl: Mohu zbořit chrám a ve třech dnech jej vystavět." 62Tu velekněz vstal a řekl mu: "Nic neodpovídáš na to, co tihle proti tobě svědčí?" 63Ale Ježíš mlčel. A velekněz mu řekl: "Zapřísahám tě při Bohu živém, abys nám řekl, jsi-li Mesiáš, Syn Boží!" 64Ježíš odpověděl: "Ty sám jsi to řekl. Ale pravím vám, od nynějška uzříte Syna člověka sedět po pravici Všemohoucího a přicházet s oblaky nebeskými." 65Tu velekněz roztrhl svá roucha a řekl: "Rouhal se! Nač ještě potřebujeme svědky? Hle, teď jste slyšeli rouhání! 66Co o tom soudíte?" Jejich výrok zněl: "Je hoden smrti." 67Pak mu plivali do obličeje, bili ho po hlavě, někteří ho tloukli do tváře 68a říkali: "Hádej, Mesiáši, kdo tě udeřil!" 69Petr seděl venku v nádvoří. Tu k němu přistoupila jedna služka a řekla: "I ty jsi byl s tím Galilejským Ježíšem!" 70A on přede všemi zapřel: "Nevím, co mluvíš." 71Vyšel k bráně, ale uviděla ho jiná a řekla těm, kdo tam byli: "Tenhle byl s tím Nazaretským Ježíšem." 72On znovu zapřel s přísahou: "Neznám toho člověka." 73Ale zakrátko přistoupili ti, kdo tam stáli, a řekli Petrovi: "Jistě i ty jsi jeden z nich, vždyť i tvé nářečí tě prozrazuje!" 74Tu se začal zaklínat a zapřísahat: "Neznám toho člověka." V tom zakokrhal kohout; 75tu se Petr rozpomněl na slova, která mu Ježíš řekl: 'Dříve než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš.' Vyšel ven a hořce se rozplakal.