1Když spatřil zástupy, vystoupil na horu; a když se posadil, přistoupili k němu jeho učedníci. 2Tu otevřel ústa a učil je: 3"Blaze chudým v duchu, neboť jejich je království nebeské. 4Blaze těm, kdo pláčou, neboť oni budou potěšeni. 5Blaze tichým, neboť oni dostanou zemi za dědictví. 6Blaze těm, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni. 7Blaze milosrdným, neboť oni dojdou milosrdenství. 8Blaze těm, kdo mají čisté srdce, neboť oni uzří Boha. 9Blaze těm, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni syny Božími. 10Blaze těm, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je království nebeské. 11Blaze vám, když vás budou tupit a pronásledovat a lživě mluvit proti vám všecko zlé kvůli mně. 12Radujte se a jásejte, protože máte hojnou odměnu v nebesích; stejně pronásledovali i proroky, kteří byli před vámi. 13Vy jste sůl země; jestliže však sůl pozbude chuti, čím bude osolena? K ničemu již není, než aby se vyhodila ven a lidé po ní šlapali. 14Vy jste světlo světa. Nemůže zůstat skryto město ležící na hoře. 15A když rozsvítí lampu, nestaví ji pod nádobu, ale na svícen; a svítí všem v domě. 16Tak ať svítí světlo vaše před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích. 17Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepřišel jsem zrušit, nýbrž naplnit. 18Amen, pravím vám,: DOkud nepomine nebe a země, nepomine ani jediné písmenko ani jediná čárka ze Zákona, dokud se všechno nestane. 19Kdo by tedy zrušil jediné z těchto nejmenších přikázání a tak učil lidi, bude v království nebeském vyhlášen za nejmenšího; kdo by však zachovával a učil, bude v království nebeském vyhlášen velkým. 20Neboť pravím vám: Nebude-li vaše spravedlnost o mnoho přesahovat spravedlnost zákoníků a farizeů, jistě nevejdete do království nebeského. 21Slyšeli jste, že bylo řečeno otcům: Nezabiješ! Kdo by zabil, bude vydán soudu. 22Já však pravím, že již ten, kdo se hněvá na svého bratra, bude vydán soudu; kdo snižuje svého bratra, bude vydán radě; kdo svého bratra zatracuje, propadne ohnivému peklu. 23Přinášíš-li tedy svůj dar na oltář a tam se rozpomeneš, že tvůj bratr má něco proti tobě, 24nech svůj dar před oltářem a jdi se nejprve smířit se svým bratrem; potom teprve přijď a přines svůj dar. 25Dohodni se svým protivníkem včas, dokud jsi na cestě k soudu, aby tě neodevzdal soudci a soudce žalářníkovi a byl bys uvržen do vězení. 26Amen, pravím ti, že odtud nevyjdeš, dokud nezaplatíš do posledního haléře. 27Slyšeli jste, že bylo řečeno: 'Nezcizoložíš.' 28Já však vám pravím, že každý, kdo hledí na ženu chtivě, již s ní zcizoložil ve svém srdci. 29Jestliže tě svádí tvé pravé oko, vyrvi je a odhoď pryč, neboť je pro tebe lépe, aby zahynul jeden ze tvých údů, než aby celé tvé tělo bylo uvrženo do pekla. 30A jestliže tě svádí tvá pravá ruka, utni ji a odhoď pryč, neboť je pro tebe lépe aby zahynul jeden ze tvých údů, než aby celé tvé tělo bylo uvrženo do pekla. 31Také bylo řečeno: 'Kdo propustí svou manželku manželku, ať jí dá rozlukový lístek!' 32Já však vám pravím, že každý, kdo propouští svou manželku mimo případ smilstva, uvádí ji do cizoložství; a kdo by se s propuštěnou ženou oženil, cizoloží. 33Dále jste slyšeli, že řečeno bylo otcům: 'Nebudeš přísahat křivě, ale splníš Hospodinu přísahy své.' 34Já však vám praví, abyste nepřísahali vůbec; ani při nebi, protože nebe je trůn Boží; 35ani při zemi, protože země je podnož jeho nohou; ani při Jeruzalému, protože je to město velikého krále; 36ani při své hlavě nepřísahej, protože nemůžeš způsobit, aby ti jediný vlas zbělel nebo zčernal. 37Vaše slovo buď 'ano, ano - ne, ne'; co je nad to, je ze zlého. 38Slyšeli jste, že bylo řečeno: 'Oko za oko, zub za zub'. 39Já však vám pravím, abyste se zlým nejednali jako on s vámi; ale kdo tě uhodí do pravé tváře, nastav mu i druhou; 40a tomu, kdo by se chtěl s tebou soudit o košili, nech i svůj plášť. 41Kdo tě donutí k službě na jednu míli, jdi s ním dvě. 42Kdo tě prosí, tomu dej, a kdo si chce od tebe vypůjčit, od toho se neodvracej. 43Slyšeli jste, že bylo řečeno: 'Milovati budeš bližního svého a nenávidět nepřítele svého.' 44Já však pravím: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují, 45abyste byli syny nebeského Otce; protože on dává svému slunci svítit na zlé i dobré a déšť posílá na spravedlivé i nespravedlivé. 46Budete-li milovat ty, kdo milují vás, jaká vás čeká odměna? Což i celníci nečiní totéž? 47A jestliže zdravíte jenom své bratry, co činíte zvláštního? Což i pohané nečiní totéž? 48Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.