1Slovo Hospodinovo, které se stalo k Micheáši Mórešetskému za dnů judských králů Jótama, Achaza a Chizkijáše; bylo to vidění o Samaří a o Jeruzalému. 2Slyšte to, všichni lidé, napni pozornost, země, se vším, co je na tobě! Panovník Hospodin buď proti vám svědkem, Panovník ze svého svatého chrámu! 3Neboť hle, Hospodin vychází ze svého místa, sestupuje a šlape po posvátných návrších země. 4Hory se pod ním rozplývají, doliny pukají, jsou jako vosk v ohni, jako vody řítící se ze stráně. 5To všechno pro nevěrnost Jákobovu, pro hříchy izraelského domu. Co je Jákobova nevěrnost, zdali ne Samaří? A co jsou posvátná návrší Judy, zdali ne Jeruzalém? 6Proto udělám ze Samaří pole sutin a vysadím na něm vinici, kameny z něho svalím do údolí, odkryji jeho základy. 7Rozbity budou veškeré jeho tesané modly, veškeré jeho nevěstčí odměny budou spáleny ohněm, zpustoším všechny jeho modlářské stvůry. Protože je shromáždilo ze smilné nevěstčí odměny, opět se stanou smilnou odměnou nevěstek. 8Naříkat nad tím musím a kvílet, chodit bosý a nahý, dám se do nářku jak šakalové, do truchlení jako pštrosi, 9protože jsou nevyléčitelné jeho rány. Došlo i na Judu; zasažena je brána mého lidu, sám Jeruzalém. 10Neoznamujte to v Gatu, ať se nerozléhá váš pláč. V Bét-leafře (to je v Domě prachu) válejte se v prachu. 11Obyvatelé Šafíru (to je Nádhery), stěhujte se jinam, nazí a v hanbě. Neujdou obyvatelé Saanánu. Nářek v Bét-eselu vás připraví o oporu. 12Ačkoli obyvatelé Marótu čekali dobro, sestoupilo od Hospodina zlo k bráně Jeruzaléma. 13Zapřahejte do válečného vozu, obyvatelé Lakíše; tady je počátek hříchu sijónské dcery. Vždyť v tobě byly shledány nevěrnosti Izraele! 14Proto se rozejdete s Mórešet-gatem; domy Akzíbu (to je Lži) obelžou izraelské krále. 15I na vás přivedu dobyvatele, obyvatelé Maréši, až do Adulámu bude muset vejít sláva Izraele. 16Vyholte si lysinu a ostříhejte se kvůli svým rozkošným synům; udělejte si širokou lysinu jako sup, že byli od vás přesídleni.