1Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 2"Zhotov si dvě stříbrné trubky. Uděláš je z tepaného stříbra. Budou ti sloužit k svolávání pospolitosti a k povelu, že tábory mají táhnout dál. 3Zatroubí-li se na ně, sejde se k tobě ke vchodu do stanu setkávání celá pospolitost. 4Jestliže se zatroubí jen na jednu, sejdou se k tobě předáci, náčelníci izraelských šiků. 5Když ryčně zatroubíte po prvé, vytáhnou tábory tábořící na východ od stanu setkávání. 6Když ryčně zatroubíte po druhé, vytáhnou tábory tábořící na jihu. Ryčně se bude troubit při nástupu cesty. 7Budete-li však svolávat shromáždění, zatroubíte sice, ale ne ryčně. 8Na trubky budou troubit Áronovi synové, kněží. To vám bude provždy platným nařízením pro všechna vaše pokolení. 9Až potom ve své zemi vytáhnete do boje proti protivníku, který vás bude sužovat, a trubkami budete ryčně troubit, připomenete se Hospodinu, svému Bohu, a budete osvobozeni od svých nepřátel. 10Na trubky budete troubit v den své radosti, o slavnostech, při novoluní, při svých zápalných obětech nebo svých hodech oběti pokojné, aby vás připomínaly vašemu Bohu. Já jsem Hospodin, váš Bůh." 11Ve druhém roce, dvacátého dne druhého měsíce, se vznesl oblak od příbytku svědectví. 12I táhli Izraelci ze Sínajské pouště dál, po jednotlivých stanovištích, až se oblak pozdržel na poušti Páranské. 13Tak poprvé táhli dál na Hospodinův rozkaz daný skrze Mojžíše. 14Jako první táhl po oddílech prapor tábora Judovců. Nad jejich vojem byl velitelem Nachšón, syn Amínadabův. 15Nad vojem pokolení Isacharovců byl Netaneel, syn Súarův. 16Nad vojem pokolení Zabulónovců byl Elíab, syn Chelónův. 17Pak byl složen příbytek a vytáhli Geršónovci a Meraríovci, kteří příbytek nosili. 18Dále táhl po oddílech prapor tábora Rúbenovců. Nad jejich vojem byl Elísúr, syn Šedeúrův. 19Nad vojem pokolení Šimeónovců byl Šelumíel, syn Suríšadajův. 20Nad vojem pokolení Gádovců byl Eljásaf, syn Deúelův. 21Pak táhli Kehatovci, kteří nosili svatyni. Než došli, druzí už postavili příbytek. 22Dále táhl po oddílech prapor tábora Efrajimovců. Nad jejich vojem byl Elíšama, syn Amíhudův. 23Nad vojem pokolení Manasesovců byl Gamlíel, syn Pedásurův. 24Nad vojem pokolení Benjamínovců byl Abídan, syn Gideóního. - 25Pak táhl po oddílech prapor tábora Danovců, uzavírající všechny tábory. Nad jejich vojem byl Achíezer, syn Amíšadajův. 26Nad vojem pokolení Ašerovců byl Pagíel, syn Okranův. 27Nad vojem pokolení Neftalíovců byl Achíra, syn Énanův. 28To byl postup Izraelců při tažení po oddílech; tak táhli dál. 29Mojžíš řekl Chóbabovi, synu Midjánce Reúela, svého tchána: "Táhneme k místu, o kterém Hospodin prohlásil: Dám vám je. Pojď s námi, prokážeme ti dobro. Vždyť Hospodin přiřkl Izraeli vše dobré." 30On mu však odpověděl: "Nepůjdu; chci jít do své země a do svého rodiště." 31Mojžíš řekl: "Neopouštěj nás prosím! Znáš přece na poušti místa, kde můžeme tábořit; buď naším průvodcem. 32Když půjdeš spolu s námi a dostaví se to dobro, které nám chce Hospodin prokázat, prokážeme dobro i my tobě." 33I táhli od hory Hospodinovy tři dny cesty a schrána Hospodinovy smlouvy táhla po tři dny cesty před nimi, aby jim vyhlédla místo odpočinutí. 34A když táhli z tábora, býval ve dne nad nimi Hospodinův oblak. 35Kdykoli schrána měla táhnout dál, říkal Mojžíš: "Povstaň, Hospodine, ať se rozprchnou tvoji nepřátelé, ať před tebou utečou, kdo tě nenávidí!" 36Když se zastavila k odpočinku, říkal: "Navrať se, Hospodine, k desetitisícům izraelských šiků!"