1Moudrá žena buduje svůj dům, kdežto pošetilá jej vlastníma rukama boří. 2Kdo se bojí Hospodina, chodí přímo, kdežto kdo jím pohrdá, chodí cestou neupřímnosti. 3Z úst pošetilce vyrůstá povýšenost, kdežto moudré jejich rty střeží. 4Kde není skot, je čistý žlab, kdežto hojná úroda bývá, kde jsou silní býci. 5Spolehlivý svědek nelže, kdežto křivý svědek šíří lži. 6Posměvač hledá moudrost, ale marně, kdežto rozumný má poznání usnadněné. 7Jdi z cesty muži hloupému, neboť na jeho rtech poznání nenalezneš. 8Moudrost chytrého je v tom, že rozumí své cestě, kdežto pošetilost hlupáků je v záludnosti. 9Oběť za vinu je pošetilcům směšná, kdežto u přímých nalézá zalíbení. 10Jen srdce zná hořkost vlastní duše, ani do jeho radosti se nikdo cizí nemůže vmísit. 11Dům svévolníků bude vyhlazen, kdežto stánek přímých bude vzkvétat. 12Někdy se člověku zdá cesta přímá, ale nakonec přivede k smrti. 13Také při smíchu bolívá srdce a na konci radosti bývá žal. 14Odpadlík se sytí svými cestami, kdežto člověk dobrý tím, co je mu dáno. 15Prostoduchý kdečemu důvěřuje, kdežto chytrý promýšlí své kroky. 16Moudrý se bojí a odvrací se od zlého, kdežto hlupák se vypíná a cítí se v bezpečí. 17Nedočkavý se dopouští pošetilosti a pletichář je nenáviděn. 18Prostoduší dědí pošetilost, kdežto chytří jsou korunováni poznáním. 19Zlí se skloní před dobrými a svévolníci u bran spravedlivého. 20Chudého nemá rád ani jeho druh, kdežto mnoho je těch, kdo milují bohatého. 21Kdo pohrdá svým druhem, hřeší, kdežto blaze tomu, kdo se slitovává nad utištěnými. 22Což nebloudí ti, kdo osnují zlé věci? Kdežto milosrdenství a věrnost provází ty, kdo chystají dobro. 23Každé trápení je k užitku, ale pouhé mluvení vede k nedostatku. 24Korunou moudrých je jejich bohatství, ale pošetilost hlupáků zůstává pošetilostí. 25Pravdivý svědek druhé vysvobodí, kdežto lstivý šíří lži. 26V bázni před Hospodinem má člověk pevné bezpečí a útočiště pro své syny. 27Bázeň před Hospodinem je zdroj života, pomůže uniknout léčkám smrti. 28V množství lidu spočívá důstojnost krále, kdežto úbytek národa je zkáza pro vládce. 29Shovívavý oplývá rozumností, kdežto ukvapený vystavuje na odiv pošetilost. 30Mírné srdce je tělu k životu, kdežto žárlivost je jako kostižer. 31Kdo utiskuje nuzného, tupí toho, kdo jej učinil, kdežto ctí ho ten, kdo se nad ubožákem slitovává. 32Svévolník bude sražen zlem, jež páchá, kdežto spravedlivý má útočiště i při smrti. 33V srdci rozumného spočívá moudrost, kdežto co je v nitru hlupáků, se pozná. 34Spravedlnost vyvyšuje pronárody, kdežto hřích je národům pro potupu. 35Král má zalíbení v prozíravém služebníku, kdežto jeho prchlivost dolehne na toho, kdo jedná ostudně.