1Člověku je dáno pořádat, co má na srdci, ale na Hospodinu záleží, co odpoví jazyk. 2Člověku se všechny jeho cesty zdají ryzí, ale pohnutky zpytuje Hospodin. 3Svěř Hospodinu své počínání a tvé plány budou zajištěny. 4Hospodin učinil vše k svému cíli, i svévolníka pro zlý den. 5Hospodin má každého domýšlivce v ohavnosti, zaručeně nezůstane bez trestu. 6Milosrdenstvím a věrností se usmiřuje provinění a bázeň před Hospodinem odvrací od zlého. 7Líbí-li se Hospodinu cesty člověka, vede ku pokoji s ním i jeho nepřátele. 8Lepší je maličko se spravedlností než mnoho výtěžků s bezprávím. 9Člověk uvažuje v srdci o své cestě, ale jeho kroky řídí Hospodin. 10Na rtech králových je božský výrok, při soudu se jeho ústa nezpronevěří. 11Vahadla i správné misky patří Hospodinu, všechna závaží jsou jeho dílem. 12Králům se hnusí svévolně jednat, vždyť spravedlnost upevňuje trůn. 13Králové mají zalíbení ve spravedlivých rtech, a toho, kdo mluví přímo, milují. 14Královo rozhořčení je poselstvo smrti, ale moudrý muž je usmíří. 15V jasné tváři králově je život, jeho přízeň je jak oblak s jarním deštěm. 16Získat moudrost je lepší než ryzí zlato a získat rozumnost je výbornější než stříbro. 17Přímí se na své dráze odvracejí od zlého; střeží svůj život, kdo hlídá svou cestu. 18Pýcha předchází pád, domýšlivost klopýtnutí. 19Je lépe být poníženého ducha s pokornými, než se dělit o kořist s pyšnými. 20Kdo je prozíravý ve slovu, nalézá dobro, blaze tomu, kdo doufá v Hospodina. 21Kdo je moudrého srdce, je nazýván rozumným; lahodná řeč přidává znalostí. 22Prozíravost je zdrojem života těm, kdo ji mají, ale kárat pošetilce je pošetilost. 23Srdce moudrého dává jeho ústům prozíravost a na jeho rty přidává znalosti. 24Pláství medu je řeč vlídná, lahodou duši a uzdravením kostem. 25Někdy se člověku zdá cesta přímá, ale nakonec přivede k smrti. 26Ten, kdo se plahočí, plahočí se pro sebe, popohánějí ho vlastní ústa. 27Ničema vyhrabává zlo, na jeho rtech jako by byl spalující oheň. 28Proradný člověk vyvolává sváry a klevetník rozlučuje důvěrné přátele. 29Násilník svého bližního láká a svádí ho na nedobrou cestu. 30Kdo přimhuřuje oči, myslí na proradnost, kdo svírá rty, už dokonal zlo. 31Šediny jsou ozdobnou korunou, lze je nalézt na cestě spravedlnosti. 32Lepší je shovívavý než bohatýr, a kdo ovládá sebe, je nad dobyvatele města. 33Los se vytahuje ze záňadří, ale každé rozhodnutí je od Hospodina.