1Nezáviď zlým lidem a nedychti být s nimi, 2neboť jejich srdce rozjímá, jak připravit zhoubu, a jejich rty mluví, aby potrápily. 3Moudrostí se dům buduje, rozumností se zajišťuje; 4kde je poznání, tam se komory naplňují vším drahocenným a příjemným majetkem. 5Moudrý muž je mocný, a kdo má poznání, upevňuje svou sílu. 6Boj veď s rozvahou, ve množství rádců je vítězství. 7Příliš vysoko je moudrost pro pošetilého, ten v bráně neotevře ústa. 8Kdo přemýšlí, jak páchat zlo, toho nazvou pletichářem. 9Vymýšlet pošetilost je hřích, posměvač se lidem hnusí. 10Budeš-li v čas soužení liknavý, budeš se svou silou v úzkých. 11Vysvoboď ty, kdo jsou vlečeni na smrt; což se neujmeš těch, kdo se potácejí na popravu? 12Řekneš-li: "My jsme to nevěděli", což ten, který zpytuje nitro, tomu nerozumí? Ten, který chrání tvůj život, to neví? On odplatí člověku podle jeho činů. 13Můj synu, jez med, je dobrý, plástev medu je tvému patru sladká. 14Právě tak poznávej moudrost pro svou duši. Když ji najdeš, máš budoucnost, tvá naděje nebude zmařena. 15Svévolníku, nestroj úklady obydlí spravedlivého a nepleň místo, kde on odpočívá! 16Spravedlivý, i když sedmkrát padne, zase povstane, svévolníci zaklopýtnou a zle končí. 17Neraduj se z pádu svého nepřítele, nejásej nad jeho klopýtnutím ani v srdci, 18nebo to Hospodin uvidí a bude to zlé v jeho očích a odvrátí od něho svůj hněv. 19Nerozčiluj se kvůli zlovolníkům, nezáviď svévolníkům. 20Zlý žádnou budoucnost nemá, svévolníkům zhasne světlo. 21Můj synu, boj se Hospodina a krále a nezaplétej se s lidmi vrtkavými; 22kdo ví, kdy se na ně náhle snese zničující pohroma od obou? 23I toto jsou výroky moudrých: Stranit osobám při soudu není dobré. 24Kdo řekne svévolníkovi: "Jsi spravedlivý", na toho bude láteřit lid, na toho zanevřou národy. 25Ti, kdo mu domluví, dojdou blaha, a budou požehnáni vším dobrým. 26Na rty líbá ten, kdo dává správné odpovědi. 27Zajisti své dílo venku, starej se o ně na svém poli a potom si postavíš i dům. 28Nebuď bezdůvodně svědkem proti bližnímu! Chceš svými rty klamat? 29Neříkej: "Jak jednal se mnou, tak budu jednat s ním, odplatím každému podle jeho činů". 30Šel jsem kolem pole muže lenivého, kolem vinice člověka bez rozumu, 31a hle, byla celá zarostlá plevelem, celý její povrch pokrývaly kopřivy a její kamenná zeď byla pobořena. 32Když jsem na to hleděl, vzal jsem si to k srdci, přijal jako napomenutí to, co jsem viděl: 33Trochu si pospíš, trochu zdřímneš, trochu složíš ruce v klín a poležíš si 34a tvá chudoba přijde jak pobuda a tvá nouze jako ozbrojenec.