1Davidův. Dobrořeč, má duše, Hospodinu, celé nitro mé, jeho svatému jménu! 2Dobrořeč, má duše, Hospodinu, nezapomínej na žádné jeho dobrodiní! 3On ti odpouští všechny nepravosti, ze všech nemocí tě uzdravuje, 4vykupuje ze zkázy tvůj život, věnčí tě svým milosrdenstvím a slitováním, 5po celý tvůj věk tě sytí dobrem, tvé mládí se obnovuje jako mládí orla. 6Hospodin zjednává spravedlnost a právo všem utlačeným. 7Dal poznat své cesty Mojžíšovi, synům Izraele svoje skutky. 8Hospodin je slitovný a milostivý, shovívavý, nejvýš milosrdný; 9nepovede pořád spory, nebude se hněvat věčně. 10Nenakládá s námi podle našich hříchů, neodplácí nám dle našich nepravostí. 11Jak vysoko nad zemí je nebe, tak mohutně se klene jeho milosrdenství nad těmi, kdo se ho bojí; 12jak je vzdálen východ od západu, tak od nás vzdaluje naše nevěrnosti. 13Jako se nad syny slitovává otec, slitovává se Hospodin nad těmi, kdo se ho bojí. 14On ví, že jsme jen stvoření, pamatuje, že jsme prach. 15Člověk, jehož dny jsou jako tráva, rozkvétá jak polní kvítí; 16sotva ho ovane vítr, už tu není, už se neobjeví na svém místě. 17Avšak Hospodinovo milosrdenství je od věků na věky s těmi, kteří se ho bojí, jeho spravedlnost i se syny synů, 18s těmi, kteří dodržují jeho smlouvu, kteří pamatují na jeho ustanovení a plní je. 19Hospodin si postavil trůn na nebesích, všemu vládne svou královskou mocí. 20Dobrořečte Hospodinu, jeho andělé, vy silní bohatýři, kteří plníte, co řekne, vždy poslušni jeho slova! 21Dobrořečte Hospodinu, všechny jeho zástupy, vy, kdo jste v jeho službách a plníte jeho vůli! 22Dobrořečte Hospodinu, všechna jeho díla, na všech místech jeho vlády. Dobrořeč, má duše, Hospodinu!