1Pro předního zpěváka. Žalm Davidův. 2Nebesa vypravují o Boží slávě, obloha hovoří o díle jeho rukou. 3Svoji řeč předává jeden den druhému, noc noci sděluje poznatky. 4Není to řeč lidská, nejsou to slova, takový hlas od nich nelze slyšet. 5Jejich tón zvučí celičkou zemí, zní jejich hovor po širém světě. Bůh slunci na nebi postavil stan. 6Ono jak ženich z komnaty vyjde, vesele jako rek, když běží k cíli. 7Vychází na jednom okraji nebes, probíhá obloukem k druhému konci a nic se neskryje před jeho žárem. 8Hospodinův zákon je dokonalý, udržuje při životě. Hospodinovo svědectví je pravdivé, nezkušený jím zmoudří. 9Hospodinova ustanovení jsou přímá, jsou pro radost v srdci. Hospodinovo přikázání je ryzí, dává očím světlo. 10Hospodinova bázeň je čistá, obstojí navždy. Hospodinovy řády jsou pravda, jsou nejvýš spravedlivé, 11nad zlato vzácnější, nad množství ryzího zlata, sladší než med, než včelí med z plástve. 12Jsou poučením i pro tvého služebníka, když na ně dbá, má odměnu hojnou. 13Kdo může rozpoznat bludy? Zprosť mě i vin, jež jsou mi skryty. 14Též před opovážlivci chraň svého služebníka, nedopusť, aby mi vládli. Pak budu bez vady a shledán čistý, prost množství nevěrností. [ (Psalms 19:15) Kéž se ti líbí řeč mých úst i to, o čem rozjímám v srdci, Hospodine, má skálo, vykupiteli můj! ]