1Pro předního zpěváka. Žalm Davidův. 2Hospodine, utíkám se k tobě, kéž nejsem na věky zahanben; pomoz mi vyváznout pro svou spravedlnost! 3Skloň ke mně své ucho, pospěš, vysvoboď mě, buď mi skálou záštitnou, buď opevněným domem pro mou spásu. 4Tys můj skalní štít a pevná tvrz má, veď mě pro své jméno a doveď mě k cíli. 5Vyvleč mě z té sítě, již mi nastražili, vždyť jsi záštita má. 6Svého ducha kladu do tvých rukou, vykoupils mě, Hospodine, Bože věrný. 7Nenávidím ty, kdo se drží šalebných přeludů, já spoléhám na Hospodina. 8Z tvého milosrdenství se budu radovat a budu jásat, že jsi shlédl na mé pokoření. Vždyť ty víš, co sužuje mou duši. 9Nevydal jsi mě do rukou nepřítele, dopřáls volnosti mým nohám. 10Hospodine, smiluj se, vždyť se tak soužím, zrak mi slábne hořem, moje duše i mé tělo chřadnou. 11V strastech pomíjí můj život, moje léta v nářku, pro mou nepravost mi ubývá sil a mé kosti slábnou. 12Potupen jsem všemi protivníky, a sousedy nejvíc; známí ze mne mají strach, spatří-li mě venku, vyhnou se mi. 13Sešel jsem jim z mysli jako mrtvý, jako rozbitá nádoba. 14Z mnoha stran pomluvy slyším. Kolkolem děs! Smlouvají se na mě, kují pikle, chtějí mi vzít život. 15Já však, Hospodine, důvěřuji tobě, pravím: "Ty jsi můj Bůh, 16moje budoucnost je ve tvých rukou." Vysvoboď mě z rukou nepřátel a těch, kdo pronásledují mě. 17Rozjasni tvář nad svým služebníkem, ve svém milosrdenství mě zachraň. 18Hospodine, kéž nejsem zahanben, když tě volám; ať jsou zahanbeni svévolníci, ať v podsvětí zmlknou. 19Ať oněmějí zrádné rty, jež mluví proti spravedlivému tak urážlivě, zpupně, s pohrdáním. 20Jak nesmírná je tvoje dobrotivost, kterou jsi uchoval těm, kdo se tě bojí, a prokázal těm, kteří se k tobě utíkají, před zraky všech lidí. 21Ukrýváš je u sebe v své skrýši před srocením, před jazyky svárlivými schováváš je v stánku. 22Požehnán buď Hospodin, že mi prokázal divy svého milosrdenství v nepřístupném městě! 23A já jsem si ukvapeně řekl: "Jsem zapuzen, nechceš mě už vidět." Avšak vyslyšel jsi moje prosby, když jsem k tobě o pomoc volal. 24Milujte Hospodina, všichni jeho zbožní, Hospodin své věrné opatruje, odplácí však plnou měrou těm, kteří si vedou zpupně. [ (Psalms 31:25) Buďte rozhodní a buďte udatného srdce, všichni, kdo čekáte na Hospodina! ]