1Zaplesejte, spravedliví, Hospodinu, přímým lidem sluší se ho chválit. 2Hospodinu vzdejte chválu při citaře, zpívejte mu žalmy s harfou o deseti strunách. 3Zpívejte mu novou píseň, hrejte dobře za hlaholu polnic. 4Neboť slovo Hospodinovo je přímé, v každém svém díle je věrný. 5Miluje spravedlnost a právo, Hospodinova milosrdenství je plná země. 6Nebesa byla učiněna Hospodinovým slovem, dechem jeho úst pak všechen jejich zástup. 7Jako hrází drží pohromadě mořské vody, vodstva propastí uložil v zásobnicích. 8Boj se Hospodina, celá země, všichni obyvatelé světa, žijte v jeho bázni! 9Co on řekl, to se stalo, jak přikázal, tak vše stojí. 10Záměry národů Hospodin maří, lidem úmysly hatí. 11Záměry Hospodinovy platí věčně, úmysly jeho srdce po všechna pokolení. 12Blaze národu, jemuž je Hospodin Bohem, lidu, jejž si zvolil za dědictví. 13Hospodin se dívá z nebe, vidí všechny lidské syny, 14ze svého pevného trůnu shlíží na všechny, kdo obývají zemi. 15On utvořil srdce každého z nich, on též rozumí všem jejich skutkům. 16Král se nezachrání velkým vojskem, rek se nevyprostí velkou zmužilostí. 17Selže kůň, k záchraně nepostačí, velkou silou svou k úniku nepomůže. 18Ale oko Hospodinovo bdí nad těmi, kdo se ho bojí, nad těmi, kdo čekají na jeho milosrdenství, 19aby ze smrti je vysvobodil, naživu je zachoval v čas hladu. 20Naše duše s touhou vzhlíží k Hospodinu, on je naše pomoc, náš štít. 21Z něho se raduje naše srdce, my doufáme v jeho svaté jméno. 22Tvoje milosrdenství buď, Hospodine, s námi; na tebe s důvěrou čekáme!