1Žalm Davidův, k připamatování. 2Nekárej mě, Hospodine, ve svém rozlícení, netrestej mě ve svém rozhořčení, 3neboť na mě dopadly tvé šípy, těžce na mě dopadla tvá ruka. 4Pro tvůj hrozný hněv už není na mém těle zdravé místo, pro můj hřích pokoje nemá jediná kost ve mně. 5Nad hlavu mi přerostly mé nepravosti, jako těžké břemeno mě tíží. 6Páchnou, hnisají mé rány pro mou pošetilost. 7Zhrouceně, až k zemi sehnut celé dny se sklíčen smutkem vláčím. 8Mé ledví je v jednom ohni, nezbylo nic zdravého v mém těle. 9Jsem ochromen, zcela zdeptán, křičím a mé srdce sténá. 10Před sebou máš, Panovníku, všechny moje tužby a můj nářek utajen ti není. 11Selhává mi srdce, opouští mě síla a mým očím hasne světlo. 12Kdo mě milovali, moji druzi, odtáhli se pro mou ránu, moji nejbližší opodál stojí. 13Ti, kdo mi o život ukládají, nastražili léčku, kdo mi chtějí škodit, vedou zhoubné řeči, po celé dny vymýšlejí záludnosti. 14Já však neslyším, jsem jako hluchý, jako němý, ani ústa neotevřu. 15Stal se ze mne člověk, který neslyší a neodmlouvá, 16neboť na tebe jen, Hospodine, čekám, Panovníku, Bože můj, kéž bys odpověděl! 17Pravím: Ať nemají ze mne radost, budou se nade mne vypínat, uklouzne-li mi noha. 18Můj pád je už blízko, stále mám před sebou svoji bolest. 19Přiznávám se ke své nepravosti a svého hříchu se lekám. 20Moji nepřátelé životem jen kypí, mnoho je těch, kdo mě zrádně nenávidí. 21Ti, kdo odplácejí za dobrotu zlobou, za to, že se snažím o dobro, mě osočují. 22Hospodine, ty mě neopouštěj, nevzdaluj se ode mne, můj Bože, [ (Psalms 38:23) na pomoc mi pospěš, Panovníku, moje spáso! ]