1Pro předního zpěváka. Pro Kórachovce, žalm. 2Slyšte to, všichni lidé, všichni obyvatelé světa, naslouchejte, 3ať jste rodu prostého anebo urození, boháči i ubožáci. 4Moje ústa budou vyhlašovat moudrost, mé srdce bude rozjímat o rozumnosti. 5Nakloním své ucho ku příslovím, při citaře předložím svou hádanku i výklad. 6Proč bych se bál ve zlých dnech, když mě obklopují zvrhlí záškodníci, 7kteří spoléhají na své jmění a svým velkým bohatstvím se chlubí? 8Nikdo nevykoupí ani bratra, není schopen vyplatit Bohu sám sebe. 9Výkupné za lidský život je tak velké, že se každý musí provždy zříci toho, 10že by natrvalo, neustále žil a nedočkal se zkázy. 11Vždyť vidí, že umírají moudří, hynou stejně jako hlupák nebo tupec a své jmění zanechají jiným. 12Ti však myslí, že tu jejich domy budou věčně, jejich příbytky po všechna pokolení, svými jmény nazývají role. 13Ale člověk, byť byl ve cti, nemusí ani noc přečkat; podobá se zvířatům, jež zajdou. 14To je cesta těch, kdo bláznovství se drží; za nimi jdou ti, kdo si libují v jejich řečech. 15Ženou se jak ovce do podsvětí, sama smrt je pase. Zrána je pošlapou lidé přímí, a co vytvořili, zhltne podsvětí, trvání to nemá. 16Avšak mne Bůh ze spárů podsvětí vykoupí, on mě přijme! 17Jen se neboj, bohatne-li někdo a množí-li slávu svého domu; 18zemře, nic nevezme s sebou, jeho sláva za ním nesestoupí. 19I když zaživa si dobrořečil: "Chválí tě, že sis to zařídil tak dobře", 20musí se přidat k pokolení svých otců, kteří nikdy nezahlédnou světlo. [ (Psalms 49:21) Člověk, byť byl ve cti, nemusí mít rozum, podobá se zvířatům, jež zajdou. ]