1Pro předního zpěváka, jako: "Nevyhlazuj!" Davidův, pamětní zápis, když Saul dal střežit dům, aby ho usmrtil. 2Vysvoboď mě od mých nepřátel, můj Bože, buď mi hradem proti útočníkům. 3Vysvoboď mě od těch, kdo páchají ničemnosti, zachraň mě před těmi, kdo prolévají krev. 4Hle, jak nástrahy mi strojí, mocní srocují se proti mně, ne snad pro nevěrnost nebo můj hřích, Hospodine, 5sbíhají se, aby zakročili, ne však kvůli nepravosti. Vzbuď se, pojď mi vstříc a pohleď! 6Hospodine, Bože zástupů, ty jsi Bůh Izraele. Procitni a ztrestej všechny pronárody, neměj slitování s nikým, kdo by věrolomně páchal ničemnosti. 7K večeru se navracejí, skučí jako psi a pobíhají kolem města. 8Hle, co chrlí jejich ústa! Mezi jejich rty jsou meče, že prý: "Kdo to slyší?" 9Ty se jim však, Hospodine, směješ, všechny pronárody jsou ti k smíchu. 10Moje sílo, budu se tě držet! Bůh je přece hrad můj nedobytný. 11Bůh můj milosrdný jde přede mnou, Bůh mi dá, že spatřím pád těch, kdo proti mně sočí. 12Jen je nepobíjej, aby můj lid nezapomněl; rozežeň je mocí svou a sraz je, ty jsi náš štít, Panovníku! 13Hříchem svých úst, slovem svých rtů, vlastní pýchou ať jsou polapeni za kletbu a za lež, které vyřkli. 14Skoncuj v rozhořčení, skoncuj s nimi, ať poznají, že Bůh vládne v Jákobovi i v dálavách země! 15K večeru se navracejí, skučí jako psi a pobíhají kolem města. 16Za potravou sem a tam se honí, když se nenasytí, zůstávají přes noc. 17Já však budu zpívat o tvé síle, nad tvým milosrdenstvím hned zrána budu plesat. Vždyť ses mi stal nedobytným hradem, útočištěm v den soužení mého. [ (Psalms 59:18) Moje sílo, o tobě chci žalmy zpívat. Bůh je přece hrad můj nedobytný, Bůh můj milosrdný. ]