1Žalm Davidův, když byl v Judské poušti. 2Bože, tys Bůh můj! Hledám tě za úsvitu, má duše po tobě žízní. Mé tělo touhou po tobě hyne ve vyschlé, prahnoucí, bezvodé zemi. 3Proto tě vyhlížím ve svatyni, chci spatřit tvoji sílu a slávu; 4tvé milosrdenství je lepší než život, mé rty tě chválí zpěvem. 5Proto ti žehnám po celý život, v tvém jménu pozvedám dlaně. 6Má duše se sytí nejtučnější stravou, moje rty plesají, má ústa zpívají chválu. 7Když si tě na lůžku připomínám, o tobě rozjímám za nočních hlídek, 8že jsi mou pomocí býval, ve stínu křídel tvých plesám. 9Má duše přilnula k tobě, tvá pravice mě pevně drží. 10Ti, kdo mi chystají zkázu a o život ukládají, sestoupí v nejhlubší útroby země; 11vydáni napospas meči za kořist šakalům padnou. [ (Psalms 63:12) Král se však bude radovat; Bůh bude chloubou všech, kdo přísahají při něm, a budou zacpána ústa těm, kdo zrádně mluví. ]