1Pro předního zpěváka. Žalm Davidův. 2Vyslyš, Bože, moje lkání, chraň mě, ať mohu žít beze strachu z nepřítele, 3skryj mě, když se zlovolníci tajně radí, když se bouří, kdo páchají ničemnosti, 4kdo si nabrousili jazyky jak meče, namířili šípy jedovatých řečí, 5aby zákeřně stříleli na bezúhonného! Znenadání na něj vystřelí bez jakékoli bázně. 6Utvrzují se v zlém rozhodnutí, počítají, jak by nastražili léčky, říkají si: "Kdo nás může spatřit? 7Ať si kdo chce slídí po podlostech, nastrojili jsme to dokonale, ať si slídil slídí, hluboké je nitro člověka i jeho srdce." 8Bůh však znenadání na ně vystřelí šíp; budou samá rána. 9Jejich jazyk je sklátí, každý, kdo je spatří, se jim vyhne. 10Všichni lidé se budou bát, budou rozhlašovat Boží skutek a pochopí jeho dílo. [ (Psalms 64:11) Spravedlivý se bude radovat z Hospodina a utíkat se k němu; on bude chloubou všech, kdo mají přímé srdce. ]