1Šalomounův. Bože, předej své soudy králi a svou spravedlnost královskému synu, 2aby obhajoval tvůj lid spravedlivě a tvé ponížené podle práva. 3Hory přinesou lidu pokoj a pahorky spravedlnost. 4Zjedná právo poníženým z lidu, dá zvítězit synům ubožáka, zdeptá utlačovatele. 5Budou se tě bát, dokud bude slunce, dokud potrvá měsíc, po všechna pokolení. 6Sestoupí jak déšť na posečenou louku, jako vláha svlažující zemi. 7V jeho dnech rozkvete spravedlivý, bude hojný pokoj, dokud nezanikne měsíc. 8A panovat bude od moře až k moři, od Řeky do dálav země. 9Divá sběř se před ním bude krčit, prach budou lízat jeho nepřátelé. 10Králové Taršíše a ostrovů přinesou dary, budou odvádět daň králové Šeby a Seby. 11Všichni králové se mu budou klanět, všechny národy mu budou sloužit. 12Vysvobodí ubožáka, jenž volá o pomoc, poníženého, jenž nemá pomocníka. 13Bude mít soucit s nuzným ubožákem, ubohým zachrání život. 14Vykoupí je z útisku a od násilí, jejich krev mu bude drahocená. 15Ať je živ! Budou mu dávat zlato z Šeby, ustavičně se za něj modlit, žehnat mu neustále. 16Země bude oplývat obilím, jež se bude vlnit i po vrcholech hor, jeho klasy budou jako libanónské cedry, obyvatelé měst pokvetou jak bylina země. 17Jeho jméno bude věčné, dokud potrvá slunce, poroste jeho jméno. Budou si jím žehnat, všechny národy ho budou blahoslavit. 18Buď požehnán Bůh Hospodin, Bůh Izraele; jedině on koná divy. 19Buď navěky požehnáno jeho slavné jméno, celou zemi nechť naplní jeho sláva! Amen, amen. 20Končí modlitby Davida, syna Jišajova.