1Žalmová píseň, pro Kórachovce. Pro předního zpěváka, pro zpěv při tanečním reji. Poučující, pro Hémana Ezrachejského. 2Hospodine, Bože, má spáso, ve dne i v noci před tebou úpím; 3kéž vstoupí moje modlitba k tobě, nakloň ucho k mému bědování! 4Samým zlem se sytí moje duše, k podsvětí spěje můj život. 5Jsem počítán k těm, co sestupují v jámu, jsem jako muž, který pozbyl síly. 6Jsem odložen mezi mrtvé jako skolení, co leží v hrobech, na které už ani nevzpomeneš, kteří jsou zbaveni ochrany tvých rukou. 7Odložils mě do nejhlubší jámy, do temnoty hlubin. 8Leží na mně tíha tvého rozhořčení, všemi svými příboji mě trýzníš. 9Známé jsi mi vzdálil, zhnusils mě jim, jsem uvězněn, nemám východiska. 10Oči mám zkalené utrpením, po celé dny jsem tě, Hospodine, volal, vztahoval jsem k tobě dlaně. 11Což pro mrtvé budeš konat svoje divy? Povstanou snad stíny a vzdají ti chválu? 12Což se o tvém milosrdenství vypráví v hrobě? O tvé věrnosti v říši zkázy? 13Což jsou známy v temnotě tvé divy, tvoje spravedlnost v zemi zapomnění? 14Hospodine, pomoz, k tobě volám, ráno má modlitba přichází k tobě. 15Hospodine, proč jsi na mě zanevřel a svou tvář přede mnou skrýváš? 16Jsem ponížen a od mládí hynu, snáším tvé hrůzy, nevím si rady. 17Přehnala se přese mne výheň tvého hněvu, děsuplné rány tvé mě umlčely, 18ze všech stran se na mě denně hrnou jako vody, všechny najednou mě obkličují. [ (Psalms 88:19) Přítele a druha jsi mi vzdálil, jenom temnoty se ke mně znají! ]