1Vybízím vás, bratří, pro Boží milosrdenství, abyste sami sebe přinášeli jako živou, svatou, Bohu milou oběť; to ať je vaše pravá bohoslužba. 2A nepřizpůsobujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se obnovou své mysli, abyste mohli rozpoznat, co je vůle Boží, co je dobré, Bohu milé a dokonalé. 3Každému z vás říkám na základě milosti, která mi byla dána: Nesmýšlejte výš, než je komu určeno, ale smýšlejte o sobě střízlivě, podle toho, jakou míru víry udělil každému Bůh. 4Jako je v jednom těle mnoho údů a nemají všechny stejný úkol, 5tak i my, ač je nás mnoho, jsme jedno tělo v Kristu a jeden druhému sloužíme jako jednotlivé údy. 6Máme rozličné dary podle milosti, která byla dána každému z nás: Kdo má dar prorockého slova, ať ho užívá v souhlase s vírou. 7Kdo má dar služby, ať slouží. Kdo má dar učit, ať učí. 8Kdo dovede povzbuzovat, nechť povzbuzuje. Kdo rozdává, ať dává upřímně. Kdo stojí v čele, ať je horlivý. Kdo se stará o trpící, ať pomáhá s radostí. 9Láska nechť je bez přetvářky. Ošklivte si zlo, lněte k dobrému. 10Milujte se navzájem bratrskou láskou, v úctě dávejte přednost jeden druhému. 11V horlivosti neochabujte, buďte vroucího ducha, služte Pánu. 12Z naděje se radujte, v soužení buďte trpěliví, v modlitbách vytrvalí. 13Sdílejte se s bratřími v jejich nouzi, ochotně poskytujte pohostinství. 14Svolávejte dobro na ty, kteří vás pronásledují, dobro a ne zlo. 15Radujte se s radujícími, plačte s plačícími. 16Mějte porozumění jeden pro druhého. Nesmýšlejte vysoko, ale věnujte se všedním službám. Nespoléhejte na svou vlastní chytrost. 17Nikomu neodplácejte zlým za zlé. Vůči všem mějte na mysli jen dobré. 18Je-li možno, pokud to záleží na vás, žijte se všemi v pokoji. 19Nechtějte sami odplácet, milovaní, ale nechte místo pro Boží soud, neboť je psáno: 'Mně patří pomsta, já odplatím, praví Pán.' 20Ale také: 'Jestliže má tvůj nepřítel hlad, nasyť ho, a má-li žízeň, dej mu pít; tím ho zahanbíš a přivedeš k lítosti.' 21Nedej se přemoci zlem, ale přemáhej zlo dobrem.