1Připomínej bratřím, ať jsou podřízeni těm, kdo mají vládu a moc, a ať je poslouchají. Ať jsou vždy hotovi jednat dobře. 2Ať nikoho nepomlouvají, ať se nepřou, jsou mírní a vždycky se ke všem chovají vlídně. 3Vždyť i my jsme byli kdysi nerozumní, neposlušní, zbloudilí, byli jsme otroky všelijakých vášní a rozkoší, žili jsme ve zlobě a závisti, byli jsme hodni opovržení a navzájem jsme se nenáviděli. 4Ale ukázala se dobrota a láska našeho Spasitele Boha: 5On nás zachránil ne pro spravedlivé skutky, které my jsme konali, nýbrž ze svého slitování; zachránil nás obmytím, jímž jsme se znovu zrodili k novému životu skrze Ducha svatého. 6Bohatě na nás vylil svého Ducha skrze Ježíše Krista, našeho Spasitele, 7abychom ospravedlněni jeho milostí měli podíl na věčném životě, k němuž se upíná naše naděje. 8Tato slova jsou spolehlivá, a chci, abys tomu všemu neochvějně učil, tak aby ti, kdo uvěřili Bohu, snažili se vynikat dobrým jednáním. To je dobré a lidem prospěšné. 9Hloupým sporům o rodokmeny, rozbrojům a hádkám o Zákon se vyhýbej. Jsou zbytečné a k ničemu. 10Sektáře jednou nebo dvakrát napomeň a pak se ho zřekni; 11je jasné, že takový člověk je převrácený, hřeší, a tak sám nad sebou vynáší soud. 12Jakmile k tobě pošlu Artemu nebo Tychika, přijď hned ke mně do Nikopole. Rozhodl jsem se, že tam strávím zimu. 13Zákoníka Zénu a Apolla pečlivě vyprav na cestu, aby jim nic nechybělo. 14Ať se učí i naši lidé vynikat v dobrých skutcích, kde je jich naléhavě potřebí, aby nebyli neužiteční. 15Pozdravují tě všichni, kdo jsou se mnou. Vyřiď pozdrav našim přátelům ve víře. Milost s vámi se všemi.