1Pak jsem se rozhlédl a vidím, hle, čtyři rohy. 2Zeptal jsem se posla, který se mnou mluvil: "Co to znamená?" Odvětil mi: "To jsou ty rohy, které rozmetaly Judu, to je Izraele, a Jeruzalém." 3I ukázal mi Hospodin čtyři kováře. 4Otázal jsem se: "Co se to chystají udělat?" Odvětil mi: "To jsou ty rohy, které rozmetaly Judu, takže žádný nebyl schopen pozvednout hlavu. Tu přišli tito kováři, aby jimi zalomcovali a srazili rohy pronárodům, které pozdvihly roh proti judské zemi a chtěly ji rozmetat." 5Opět jsem se rozhlédl a vidím, hle, muž s měřícím provazcem v ruce. 6Zeptal jsem se: "Kam jdeš?" Odpověděl mi: "Vyměřit Jeruzalém, abych viděl, jak bude široký a dlouhý." 7A hle, vychází posel, který se mnou mluvil. Jiný posel mu vyšel vstříc 8a oslovil ho: "Běž a promluv s tím mládencem. Řekni: Jeruzalém bude městem nehrazeným, tolik v něm bude lidí i dobytka. 9Já sám, je výrok Hospodinův, budu ohnivou hradbou kolem něho a slávou uprostřed něho. 10Běda, běda! Utečte ze severní země, je výrok Hospodinův. Rozprostřel jsem vás do čtyř nebeských větrů, je výrok Hospodinův. 11Běda! Zachraň se, Sijóne, ty poklidně si bydlící u babylónské dcery! 12Toto praví Hospodin zástupů, který mě poslal pro svoji slávu k pronárodům, které vás plenily: Kdo se vás dotkne, dotkne se zřítelnice mého oka. 13Hle, mávnu proti nim rukou a budou je plenit ti, kdo jim otročili. »I poznáte, že mě poslal Hospodin zástupů.« [ (Zechariah 2:14) Plesej a raduj se, sijónská dcero, neboť už přicházím a budu bydlet uprostřed tebe, je výrok Hospodinův. ] [ (Zechariah 2:15) V onen den se mnoho pronárodů přidruží k Hospodinu. Stanou se mým lidem a já budu bydlet uprostřed tebe. »I poznáš, že mě k tobě poslal Hospodin zástupů.« ] [ (Zechariah 2:16) Pak se Hospodin ujme Judy jako svého dědičného podílu ve svaté zemi a znovu vyvolí Jeruzalém. ] [ (Zechariah 2:17) Ztiš se před Hospodinem, veškeré tvorstvo, neboť se vypravil ze svého svatého příbytku." ]